Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Vltavská cyklistická trasa je významnou stezkou, která sleduje tok naší nejdelší řeky Vltavy od jejího pramene na Šumavě kolem významných památek a měst a prochází Prahou až po soutok s Labem u Mělníka. Koncept této cyklostezky, která se neustále prodlužuje a vylepšuje, má velký význam pro region Lipenska, kde je nyní základním příjmem turismus.

Slavnostním přestřižením pásky byla v pátek 15. prosince 2023 uvedena do provozu další část Vltavské cyklostezky. Milovníci jízdy na kole tak dostali od Jihočeského kraje symbolický vánoční dárek.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bezpečnou cestu krásnou jihočeskou přírodou v úseku Loučovice - Vyšší Brod.

 

Nově zprovozněná část je dlouhá 5,5 km, začíná před kaplí svatého Prokopa v Loučovicích a končí ve Vyšším Brodě u vjezdu do kempu Pod Hrází. Na počátku trasy vede podél levého břehu Vltavy a prochází mezi řekou a zastavěnou částí obce Loučovice až k mostu. Odtud pokračuje po pravém břehu Vltavy směrem k Čertově stěně. Dále trasa míří k vodní vyrovnávací nádrži Lipno II se zakončením u kempu Pod Hrází.

 

Zajímavosti na cestě

Cyklisté se během jízdy mohou těšit na zajímavé zpestření. V úseku dlouhém asi 250 metrů pojedou přímo vnitřkem historického přívodního železobetonového kanálu, který byl vybudován v roce 1929 pro elektrárnu Spiro, jehož trasu nová cyklostezka na úseku dlouhém asi 1,4 km kopíruje. Podél této trasy si navíc mohou zájemci o historické technické stavby povšimnout i původního, kamenem vyzděného kanálu z roku 1903. 

 

Nově otevřená část Vltavské cyklostezky v úseku Loučovice-Vyšší Brod navazuje na 1,2 km dlouhý úsek mezi železničními zastávkami Lipno nad Vltavou a Loučovice, který byl dokončen loni. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský kraj

Foto: tamtéž

 

více …

Abecední soupis stromů na Třeboňsku stejně tak jako třeba doporučené trasy za pozoruhodnými velikány najdou zájemci na webových stromostránkách. Zajímavá je zveřejněná nová mapa Komenského sadů se zákresem nejzajímavějších stromů, kterou je možné vytisknout a najít si o stromech informace pomocí QR kódů.

Tyto stránky chtějí již od roku 2006 inspirovat k cestě do jedinečné Třeboňské rybniční krajiny, ke které neodmyslitelně patří stromy, na Třeboňsku převážně dubové hrázové porosty. Největší skupina památných stromů se nachází na Novořecké hrázi. Další zajímavé stromy rostou jako solitéry, a to v místech dřívějších pastvin. Zde nejsou omezeny prostorem, a tak rostou … až je z nich největší strom Třeboňska, kterým se honosí dub letní, nacházející se nedaleko Jemčiny, v nivě řeky Nežárky.

 

Autoři stránek se zabývají nejen konkrétními stromy, ale poukazují též na estetický význam stromů v krajině. Také doporučují vhodné trasy se seznamem zajímavých stromů, ať již pěší či cyklistické, některé i s průvodcem k vytištění. V historických dokumentech zase můžeme nahlédnout do archivních zápisů ze Správy státních statků v Třeboni.

 

Pozvánka na stránky řekne vše

"Obraz zdejší lidmi přetvořené krajiny nám v době květu či v období zbarvujícího se listu zcela jistě zpříjemní i monumentální lípy rostoucí u cest, či mohutné javory či jilmy. Zcela jistě oceníme v době květu krásu památné hrušně obecné rostoucí na mezi nedaleko obce Stříbřec. Všichni, kdo se chcete s námi vydat na cestu za zajímavými stromy Třeboňska, pojďte dále … zážitky se stromy na Vás čekají."

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: stromy Třeboňska

Foto: tamtéž

 

 

 

více …

Kraj nabízí ke konci roku kreativní tipy na vánoční dárky. Takovým zajímavým zážitkem z Jižních Čech může být návštěva statku v Chlumečku u Křemže, kde si děti pochovají slepici, pohladí alpaku nebo absolvují naučný workshop v krásném přírodním prostředí.

 

Městys Křemže se nachází v okrese Český Krumlov, nedaleko něj leží Chlumeček a v něm statek Wendy Bílkové. S manželem Tomášem a dvěma dospívajícími dětmi tu obhospodařují menší stateček, kde je stále co dělat. Mají velkou zahradu, kterou není možné sekat sekačkou, tak si pořídili už před dvaceti lety na spásání trávy pár oveček a dvě lamy. 

 

Wendy provede návštěvníky svou zahradou, kde organizuje naučné programy se živými zvířátky, a zasvětí je do umění plstění ovčí vlny. Wendy miluje plstění, a to především proto, že z vlny lze udělat skoro všechno: hračky, oděvní a bytové doplňky, oblečení, různé pokrývky hlavy, boty a bačkorky.

 

Kromě tvoření výrobků se věnuje i pořádání různých kurzů a workshopů pro děti ze škol a školek i pro veřejnost. Z části starého stavení na statku vybudovali s manželem prostor - Rukodílnu, kde vše probíhá. Celý prostor je zařízen v přírodním stylu. Rukodílnou proudí příjemná energie nenarušená žádnou novodobou technikou ani umělým materiálem.

 

Původní profesí je Wendy učitelka, má ráda děti a k tomu ráda tvoří. Podařilo se jí vše spojit dohromady a její záliby se staly její prací. Dveře mají otevřené pro menší či větší soukromé skupiny.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: facebook - Jižní Čechy a Od oveček z Chlumečku

Foto: facebook - Jižní Čechy

 

 

 

více …

Díky podpoře z participativního rozpočtu města Písku vznikla na okraji města nová čtyřmetrová vyhlídka. Stojí na revitalizovaném prostoru bývalého družstva, které bylo vyčištěno a osázeno novými ovocnými stromy. 

Pozorovatelna nabídne pohled na krajinu okolo Hradiště, panorama Píseckých hor a Šumavy s dominantami Libín, Bobík a Boubín. V bezprostřední blízkosti mohou lidé využít posezení.

 

Stavba pozorovatelny ze dřeva s výhledem do krajiny byla pouze jednou částí podpořeného projektu. Součástí projektu nazvaného Krajinou Jana Cimbury k hradišťské vyhlídce byla také obnova zaniklé cesty z nedalekého Hradiště a výsadba ovocného sadu.

 

Cílem autora projektu bylo proměnit prostor skládky zemin za areálem bývalého zemědělského družstva na Hradišti. Realizace byla poměrně náročná a trvala zhruba dva roky. Nejdříve se musel odstranit nelegálně navožený odpad, potom bylo nutné terén vyrovnat a vymodelovat. Na podzim roku 2021 byly vysazeny ovocné stromy a loni došlo na stavbu pozorovatelny a posezení. Lokalita prošla obrovskou proměnou. Město doufá, že se stane cílem výletů nejen obyvatel z Hradiště. Všechny práce probíhaly v režii města a odboru životního prostředí, který spolupracoval s předkladatelem projektu. Do prací se zapojili i dobrovolníci. 

 

V lokalitě bylo vysazeno 71 ovocných stromů, převážně starých odrůd jabloní, hrušní, třešní, ale také slivoní a ořešáků. Sad byl koncipován také jako genofondová plocha starých ovocných odrůd, proto tu jsou vysazeny poměrně vzácné jabloně, které v 2. polovině 19. století vyšlechtil významný český ovocnář Josef Eduard Proche.

 

Podél obnovené polní cesty pak byly vysazeny třešně. Projekt odkazuje na román Jindřicha Šimona Baara „Jan Cimbura“, jehož hlavní hrdina přichází na službu k sedlákovi na Hradiště a později se ujímá hospodářství v Putimi. Návštěvník si může z nové pozorovatelny prohlédnout krajinu, v které se román odehrává a připomenout si ideál jihočeského sedláka, který pečoval o svá pole, louky a lesy a tím utvářel zdravou trvale udržitelnou krajinu. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Písek

Foto: tamtéž

 

více …

Poznávat místní zajímavosti, památky nebo přírodu, kterou máme za humny, tak by měli lidé nejčastěji a udržitelně "cestovat". Objevit tato místa pomáhá lidem na Českokrumlovsku časopis Mozaika. 

Časopis tedy v jednotlivých číslech provází čtenáře například po kapličkách, pamětních křížcích, ale třeba také po dětských hřištích nebo po dubových lavičkách v krajině – od jedné k druhé. Bere je na houby, ukazuje zajímavosti ze světa tamní flóry a fauny a seznamuje s osudy domů a lidí.

 

Časopis, který získal dvě republiková ocenění – Zlatý středník a cenu pro nejlepší obecní zpravodaj roku 2022 – vydává v Kájově na Českokrumlovsku autorský tým v čele s emeritní profesorkou Jihočeské univerzity Jitkou Radimskou. Vedle běžných informací o dění a spolcích přináší i obsáhlé statě o historii a krásách regionu. Vyplývá to i z podtitulu občasníku Mozaika – Toulky časem a krajinou Kájovska.

 

Jaká místa Kájovska doporučuje editorka a spoluautorka Jitka Radimská k návštěvě?

„Když se řekne Kájov, každému, kdo má trošičku rád historii, se vybaví kostel, poutní místo. Jsou tam památky, chráněné stromy, dá se jít kamkoli,“ odpovídá s tím, že je těžké vybrat jeden tip, jestliže osad patřících ke Kájovu je deset a území je poměrně rozlehlé, příroda zachovalá. Další ze zajímavých míst je například na Boleticku, kde místní lesník spolu se synem opravil tři prameniště. Prameny vyčistili, osadili je ceduličkami. A to jsou místa, o kterých dřív nikdo nevěděl.

 

Inspiraci k výletům za historií i krásnou přírodou či za lidskými příběhy mohou z Mozaiky získat nejenom obyvatelé Kájovska, kteří dosud měli časopis zdarma, ale i lidé jinde v kraji, dokonce v celé republice.

„Je v knihovnách, v muzeích a tak dále, kam jsme vždy posílali povinné výtisky. Poslední dvě celá čísla jsou i na webu obce, z přechozích čísel jsme tam dávali alespoň ukázky. Informace, které lidé potřebují, tam jsou,“ uzavírá Jitka Radimská.

 

Redakčně zkráceno.

Zdroj: Český rozhlas České Budějovice

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …

V jihočeské oblasti Třeboňska, protkané rybníky a umělými kanály, které rybníky propojují, byla na zamokřených územích vybudována nová lesní nádrž.

Zadržet vodu v lesním komplexu na Třeboňsku jihozápadně od obce Branná se daří díky nové nádrži zvané Lesník. Lesy ČR ji vybudovaly během deseti měsíců v rámci programu Vracíme vodu lesu. Práce začaly loni v září.

 

„Stavěli jsme na trvale zamokřených, nezalesněných pozemcích, na kterých se nedá lesnicky hospodařit. Kromě stávajícího mokřadu jsme tak vytvořili otevřenou vodní hladinu, což prospívá krajině a vytváří životní podmínky vodomilným rostlinám a živočichům,“ řekl Martin Poláček, vedoucí správy toků povodí Vltavy z Lesů ČR.

 

Vodní dílo pojme na 9300 metrech čtverečních až 6300 metrů krychlových vody. Maximální hloubka dosahuje 1,2 metrů. Hráz měří 165 metrů, korunový bezpečnostní přeliv třicet metrů. Dno je pod okolním terénem, takže bylo třeba vytěžit 6750 metrů krychlových zeminy.

 

Nádrž napájejí dva drobné toky a prochází jí několik vodotečí, které slouží jako odpady nebo náhony dalších rybníků. „Nyní je tedy možné regulovat vodní hladinu v celé okolní vodohospodářské soustavě,“ dodal Poláček.

 

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Lesy ČR 

Foto: tamtéž

 

 

více …