Jihočeské
Zelenenoviny.cz

První ročník Krumlovského vodáckého maratonu se uskutečnil již v roce 2003. Organizátoři se tehdy nechali inspirovat vodáckým maratonem ve francouzském kaňonu Ardéche a přenesli ho do jižních Čech, na řeku Vltavu. Každoročně se sem sjíždí stovky vodáků nadšenců, ale i vrcholových sportovců. Krumlovský maraton je největším, co se počtu soutěžních kategorií týče, a nejpočetnějším říčním maratonem v České republice. Letos se uskuteční již 17. ročník.

V sobotu 12. října 2019 se na řece Vltavě uskuteční již 17. ročník Krumlovského vodáckého maratonu - účastnicky největší sportovní akce ve městě a jedné z účastnicky největších sportovních akcí jihočeského regionu. Závodu se účastní přes tisíc příznivců vodních sportů z 25 zemí světa, mezi nimi mimo jiné také skifaři Václav Chalupa a Ondřej Synek.

Závodníci vyrazí na start z Vyššího Brodu a Rožmberku nad Vltavou v 11.00 hod. Vyšebrodský start je určen pro kajaky a kánoe, rožmberský posádkám pramic, raftů, velkých kánoí a paddleboardistů. Oba dva starty jsou divácky velmi atraktivní. Zájemci uvidí více než 350 závodníků, kteří se pokusí dobýt nejvyšší místa na stupních vítězů ve 26 kategoriích.

Do závodu se může přihlásit každý, kdo je starší 9 let. Pro žáky do 15 let je připraven Žákovský minimaraton, který je dlouhý 11 km. Startuje se v kempu Na Pískárně ve 13.00 hod. V kempu je dost místa pro všechny diváky, kteří chtějí závodníky povzbudit. Všichni účastníci maratonu zde mají povinný přeběh a po absolvování 150 m po šotolinové cestě usedají opět do lodí a pokračují v závodě.

Závodníci proplouvají celým městem Český Krumlov až do cíle, který je pro všechny kategorie stejný. Stopky se zastaví na Náplavce na úrovni Pivovarské zahrady. V zahradě historického pivovaru je od 12.00 hod. připraven pro všechny příchozí sportovně laděný doprovodný program. Vstupné se neplatí.

Srdečně vás zveme jako diváky na jakýkoliv úsek řeky Vltavy od Vyššího Brodu až ke krumlovské pivovarské zahradě. Nebo se můžete stát součástí startovního pole a změřit své síly nejen sami se sebou, ale i s těmi nejlepšími vodáky světa.

Program: ZDE

Redakčně upraveno

Zdroj: Český Krumlov

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Kornatec velký, asi 1,5 cm dlouhý, plochý, černý brouk je pralesní živočich, který žije pouze v bezzásahových územích se starými, tlejícími stromy, na kterých se vyskytují dřevokazné houby. Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínající právě piškot. Je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. 

Je to neuvěřitelné. O kornatci velkém na území národního parku máme poslední záznamy někdy z let 1905 až 1907, kdy jej popisovali odborníci v oblasti Plechého a Želnavy, říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

Kornatec velký se mimo Šumavu vyskytuje aktuálně jen v Žofínském pralese pak až v Moravskoslezských Beskydech.

První nález na Šumavě byl vysloveně náhodný, když ho loni objevili naši lesníci v oblasti Medvědí stezky na Stožecku po té, co ho vysypali z kůrovcového lapače. Už tehdy jsme si s kolegy entomology říkali, že jeho populace nebude jen o pár kusech, ale bude určitě větší, protože šance, že by náhodně spadl do lapače ojedinělý exemplář, je asi tak velká, jako vyhrát jackpot v loterii, doplňuje Vladimír Dvořák.

Následný monitoring v letošním roce potvrdil silnou populaci v okolí Hučiny a v masivu Třístoličníku. Jedná se řádově o desítky kusů zaznamenaných na jednotlivých lokalitách, ale je pravděpodobné, že jeho výskyt bude masivnější, protože monitoring je zatím v počátcích. Množství zaznamenané na jediné Šumavské lokalitě mnohdy nezaregistruji v Beskydech za celý rok. Navíc právě v Beskydech má jeho populace sestupnou tendenci. 

A proč je kornatec velký tak vzácný? Je to pralesní specialista, který se vyskytuje pouze v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků velkých dimenzí, které jsou kolonizovány troudnatci - tedy dřevožijnými houbami. Tato torza navíc musejí být alespoň10 let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou. Takové biotopy se v České republice vyskytují jen na malých plochách právě třeba v Beskydech nebo na Žofíně. Ve větším množství pak na Šumavě. A to, že se objevil v oblasti Třístoličníku, souvisí právě s odumřením horního stromového patra vlivem kůrovcového žíru a následném „dozrání" dřeva nastojato. Potvrzuje se tak, že právě tady jde o prales ve všech jeho podobách. 

Ve velkých bezzásahových územích Šumavy, kde zůstává dřevo k zetlení, se objevují i jiné pralesní druhy - například kriticky ohrožený tesaříkovitý brouk trnoštítec horský nebo druh kovaříka Ampedus auripes, či kovařík Danosoma fasciata vedený jako ohrožený v Červeném seznamu. Monitoring potvrdil jejich výskyt na řadě míst jižní časti NP na vhodných biotopech, jako Radvanovický hřbet, na Hučině, nebo v lesích v okolí Stožce. Dalším takovým znovuobjeveným druhem je roháček jedlový.

Díky takovým objevům se dá říci, že území Národního parku Šumava funguje jako taková Archa Noemova. Uvedené druhy brouků totiž musely někde skrytě přežívat a čekaly na příležitost, až se zde utvoří podmínky pro jejich rozšíření. Takové podmínky jsou právě jen v bezzásahových oblastech, které jsou v národních parcích nebo v některých částech chráněných krajinných oblastí. A definuje je velké množství odumřelých stromů. V hospodářsky využívané krajině a v hospodářských lesích takové podmínky nikdy nebudou a proto přežití těchto brouků bude dlouhodobě možné jen na území národních parků nebo přísných rezervací, uzavírá ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Redakčně upraveno

Zdroj NP Šumava

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Rašeliniště a mokřady vůbec patří mezi nejcennější a nejlépe zachované přírodní biotopy na Šumavě. V minulosti byly ve velké míře v poškozeny, a to zejména masovým odvodněním. Aby byly tyto důležité biotopy obnoveny, povedlo se  v roce 2018 Správě Národního parku Šumava získat prostředky pro realizaci poměrně rozsáhlého téměř 7letého přeshraničního projektu s názvem „Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese". Za první rok jeho existence se vykonalo mnoho důležité práce. 

Z celkem 43 projektových lokalit na české straně hranice už pro téměř tři čtvrtiny, tedy 29 z nich, projektanti chystají nebo již dokončili projektovou dokumentaci, která velmi podrobně popisuje, k jakým úpravám na místě dojde. Pro úvodní šestici (Malý Bor, Nové Údolí, Smrkový vrch, Střelecký průsmyk, Pod Skelnou a Devítku) se už vypisují veřejné zakázky na provedení stavebních prací. První „kopnutí do země“ (nebo lépe řečeno vztyčení revitalizační hrázky) se čeká na podzim. Průběžně se vyřizují povolení a upřesňují podmínky, za kterých bude možné revitalizace provádět – své si k tomu řekne jak Státní správa NP Šumava zodpovědná za ochranu přírody, tak vodoprávní a stavební úřady v příslušných obcích a vyjádřit se mohou také místní organizace a spolky.

Posledních 14 lokalit, které na projektovou dokumentaci čekají, bude vysoutěženo a rozděleno mezi projekční firmy během podzimu. Jedná se o lokality, kde se práce budou provádět v druhé polovině projektu, a tak dostanou prioritu až později.

Začátkem června na workshopu v Kašperských horách poskytli pracovníkům NP Šumava a dobrovolníkům experti na ekosystémové služby mnoho cenných rad a doporučení pro měření a vyčíslování konkrétních dopadů projektu z pohledu přínosu revitalizovaných mokřadů pro člověka a společnost.

Během léta se rozběhly i zcela konkrétní práce. Na osmi hektarech byla posekána a odvézena tráva, což zabraňuje zarůstání mokrých luk mladými stromky. Jde o louky pod Dobrou, v okolí Novosvětských slatí, Raškov a nelesní část Nového Údolí. Mokré a rašelinné louky jsou totiž důležitým prvkem mozaiky biotopů, které využívá tetřívek obecný jako tokaniště – a bez sečení by z velké části zarostly. 

Od začátku léta až doposud se rovněž nezastavili dobrovolníci, kterých se na 7 akcích zúčastnilo 111. Dobrovolníci velmi pomohli s drobnějšími, ale zato důležitými pracemi na Soumarském rašeliništi, Cikánských slatích, Hučině u Černého kříže a Kepelském Zhůří. Tam všude již revitalizace proběhly v minulosti a bylo třeba pomoci s vyplněním kanálů zeminou, vykopáním mělkých sníženin pro mokřadní vegetaci a vůbec pracemi kvůli zadržování vody. 

Na nejzápadnější lokalitě – Gerlově huti u křižovatky silnic Železná ruda-Klatovy a silnice z Hartmanic – aktuálně začínají první práce v terénu. Konkrétně se jedná o prořezávky odvodněných a nyní extrémně zahoustlých mladých smrkových porostů; větší stromy, jedle a listnáče budou ponechány. Cíle prořezávek jsou dva: jednak zpřístupnění lokality pro techniku a pracovníky, kteří provedou revitalizaci (liniové prořezávky podél kanálů, kde jsou na suchých valech smrčky nejhustší), jednak rozvolnění porostů v mokřejších místech. Více světla a více vody podpoří růst rašeliníku, který ve zdejších vysušených smrkových mlazinách momentálně spíše skomírá. 

Proběhly tři vlny dotazníkových průzkumů mezi návštěvníky národního parku – návštěvníci odpovídali na otázky, proč na Šumavu jezdía jaké šumavské mokřady navštívili nebo se na ně chystají. Obdobné dotazování proběhne i na konci projektu a pomů vyhodnotit, jak dobře se podařilo naši práci a význam mokřadů veřejnosti vysvětlit. 

Sledování projektových lokalit je v plném proudu, každý měsíc jsou odebírány vzorky vody a posílány na chemické rozbory, na vybraných místech jsou instalovány automatické měřiče průtoku a výšky hladiny podzemní vody. Stejně tak je v běhu sledování vegetace a na vybraných plochách jsou sečteny všechny rostliny a změřeno, jakou část stanoviště jednotlivé druhy pokrývají. Rostliny totiž velmi citlivě reagují na změnu vodního režimu, a to jak k lepšímu, tak k horšímu a mohou prozradit mnohé o úspěšnosti projektu.

V druhém zářijovém týdnu se pracovníci projektu zúčastnili cesty za spřátelenými zástupci revitalizačních LIFE projektů v Lotyšsku a Estonsku. Mokřady a rašeliniště jsou v obou zemích emblematickými biotopy, a tak není divu, že i s jejich obnovou mají velké zkušenosti. Během týdenního pobytu získali spoustu nových poznatků, jež se pokusí adaptovat i na poněkud hornatější šumavské prostředí.

Redakčně upraveno

Zdroj: NP Šumava

Zdroj foto: Pixabay

více …

Abychom se cítili ve svém městě dobře, abychom se rádi procházeli ulicemi, dávali si kávu na zahrádkách, poseděli na lavičce - na tom všem se může podílet každý z nás. Jak? V článku najdete, jak na to jdou radní.

Možná už někdo z Budějovičáků zaznamenal, že se ve městě objevují nové záhony květin, někde stojí rozkvetlé květníky a jinde nahradila nevzhlednou zaplevelenou plochu dlažba či kamínky. Trochu s nadsázkou tomu říkám, že to jsou malé věci pro velkou radost a potěšení pro většinu z nás. Snažíme se okolí vylepšovat ve spolupráci s firmou FCC, ale některé výzdoby jsou čistě v režii občanů, což samozřejmě kvitujeme, protože v podstatě jde o dobrou vizitku a příjemnou pozvánku do našeho krásného města, říká náměstek primátora Ivo Moravec.

Redakčně upraveno

Zdroj: Město České Budějovice

Zdroj foto: Pixabay

více …

V minulých letech si občané Českého Krumlova sami odhlasovali, na co se bude letošní rozpočet zaměřovat. Nejčastějším tématem byla dětská a sportovní hřiště. Město tyto návrhy začalo průběžně realizovat. Nepodařilo se zatím vše, ale hmatatelné výsledky zde již jsou.

Realizace projektů z druhého ročníku participativního rozpočtu v Českém Krumlově jsou v plném proudu. Převážná část loňských vítězných návrhů se týká úprav dětských hřišť a sportovišť, zhotovení má tak spolu s dalšími investicemi do sportovního vyžití na starost městská společnost PRO-SPORT ČK.

Na sídlišti Plešivec přibyly tři nové fitness prvky, které slouží ke kruhovému tréninku, jenž je ve světě fitness již delší dobu trendovou aktivitou. Sportovcům je tu nově k dispozici nakloněná lavice pro cvičení zad a břicha, tři po sobě jdoucí překážky, které je možno aktivně přecházet, přeskakovat nebo podlézat, třetím prvkem jsou dvě tyče na svislých podpěrách v různých výškách pro cvičení kliků či přeskoků. Nové prvky jsou umístěné vedle streetworkoutové věže, kterou si obyvatelé navrhli už v prvním ročníku participativního rozpočtu. Postupně tu vzniká fitness aréna, která v konečné podobě nabídne dvanáct prvků pro procvičení celého těla, uvádí Martin Tomka, ředitel společnosti PRO-SPORT ČK.

Aktivní vyžití také nabízí areál u Hornobránského rybníka. V rámci první etapy fitness okruhu, který bude mít v konečné podobě sedm zastavení s různými fitness stroji, je tu nově postavena multifunkční sestava k procvičení celého těla s několika hrazdami, kruhy, bradly a vertikální tyčí.

Zvelebené sportoviště bude i v části Nádražního Předměstí. Na sídlišti Vyšný právě finišují úpravy hřiště na míčové hry. Probíhají tu terénní úpravy pro zachování herního půdorysu, nově se hřiště oplotí ze třech stran s brankami na malou kopanou, zabudují se nové sloupky pro nohejbal a volejbal a nainstaluje se síť.

Přestože na Nádražním Předměstí získala větší počet hlasů úprava sportoviště, PRO-SPORT ČK realizoval i další předložený projekt v této městské části. V Železniční ulici se odstranilo staré pískoviště se skluzavkou, které překáželo rozvoji parkovacích míst, a místo toho o kousek vedle vzniklo nové pískoviště s lavičkami, odpadkovým košem a s jednou multifunkční věžičkou se skluzavkou, kam se dá vylézt po zakřiveném žebříku, svislém žebříku nebo po hasičské tyči. 

Doplnění hřišťátka se dočkaly i děti na Špičáku. PRO-SPORT ČK sem přidal moderní dvojhoupačku pro malé i větší děti.

Z důvodu probíhající územní studie se v Novém Spolí realizoval vítězný projekt na úpravu hřiště v omezených možnostech. Asfaltové sportovní hřiště se pouze vyčistilo, zabudovaly se sloupky na nohejbal i se sítí a na hřišti se nově vyznačily čáry. 

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Město Český Krumlov

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Celorepublikové úklidové akce "Ukliďme Česko" se na počátku dubna zůčastnila i téměř stovka občanů Českého Krumlova, kdy většinu tvořila mládež. Finální množství sesbíraného odpadu se vyšplhalo k neuvěřitelným třem tunám!

V Českém Krumlově se sobotní celorepublikové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko účastnilo téměř 100 dobrovolníků, což je o polovinu více než v přechozích letech. Potěšující je hlavně fakt, že třetinu účastníků tvořila mládež a děti.

Díky mimořádnému nasazení dobrovolníků se uklidila veřejná prostranství i řada skrytých zákoutí: břehy Vltavy v lokalitě u Svatého Ducha, Krásné Údolí, Dubík, okolí zámecké zahrady, Vodotrysku, Jelení zahrada, svahy podél řeky v ulici Pod Kamenem, okolí Havraní skály, svahy podél Objížďkové silnice, okolí hřbitova a heliportu na Horní Bráně, okolí Rožmberské ulice, okolí hotelu Vyšehrad a Serpentiny na Špičáku. Úklid probíhal i ve Vyšném a na sídlištích Mír a Za Nádražím, v centru města se pak pozornosti dostalo náplavkám podél řeky včetně městského parku a lokality třetího meandru Vltavy, tj. louky pod terasami u domku Egona Schieleho.

V sesbíraném odpadu se objevovaly hlavně plastové obaly, lahve, plechovky, pneumatiky, železný odpad a bohužel i množství použitých injekčních stříkaček.

Do úklidu se zapojila Základní škola Za Nádražím, Základní škola Kaplická, Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České, skautské oddíly, Centrum pro pomoc dětem a mládeži, pracovníci českokrumlovské pobočky České spořitelny, společenství obyvatel Domoradic a mnoho dalších dobrovolníků.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Město Český Krumlov

Zdroj foto: Pixabay

 

více …