Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Jeden z tipů na výlet či procházku v samém centru Českých Budějovic může být naučná stezka v kampusu Jihočeské univerzity u Zemědělské fakulty.

 

Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vybudovala v univerzitním areálu naučnou stezku „Pracujeme s přírodou“, jejímž prostřednictvím chce všem zájemcům poodhalit různé zajímavosti z prostředí zemědělství, potravinářství a dalších blízkých oborů.

 

Naučnou stezku tvoří dvanáct informačních panelů, které jsou umístěny v kampusu univerzity okolo Zemědělské fakulty. Trasa vede okolo experimentálních pozemků a ohrad se zvířaty k budově menzy a zpět přes stromovou alej k pavilonu B Zemědělské fakulty.

 

Každý panel se věnuje určitému tématu, zájemci si mohou rozšířit znalosti například z oblasti genových rezerv hospodářských zvířat, genetiky, ochrany ohrožených druhů zvířat a rostlin - CITES, myslivosti, z kvality potravin nebo v dnešní době stále populárnějších biopotravin.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město České Budějovice

Foto: Město České Budějovice

 

 

více …

Firma ASEKOL zajišťuje tzv. kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. Spolupracuje s městy a obcemi, např. v projektu sběru starých mobilních telefonů. V jihočeských knihovnách vysbírali přes 500 mobilů, nejlepší byli v Protivíně.

 

Více než 500 starých mobilních telefonů přinesli v poslední době do svých oblíbených knihoven čtenáři v Jihočeském kraji. Do sběrové akce nazvané Odlož mobil v knihovně, kterou společně organizoval krajský odbor životního prostředí a zemědělství s neziskovou společností ASEKOL, se v regionu zapojilo deset institucí s více než šedesátkou sběrných míst. Nejúspěšnější byla se 163 přístroji Městská knihovna Protivín a získala tak od organizátorů finanční odměnu ve výši 15.000 korun. Protivín je malé město v jižních Čechách v okrese Písek. 

 

„Počet vybraných přístrojů je s ohledem na okolnosti příjemným překvapením, sebrané množství ale nebylo naším hlavním cílem. Chtěli jsme především upozornit na správné způsoby sběru a následnou recyklaci drobných vysloužilých elektrozařízení, které stále řada lidí především z neinformovanosti odhazuje do běžného komunálního odpadu,“ popsal regionální manažer společnosti ASEKOL pro Jihočeský kraj.

 

„O příjemná překvapení je v této době nouze, a o to více nás potěšila výhra v soutěži, které se naše knihovna několikrát zúčastnila. Finanční odměnu investujeme do nákupu nových knižních titulů,“ sdělila Sylva Karfíková, ředitelka Městského kulturního střediska, pod které knihovna spadá. Poděkování si podle jejích slov zaslouží i žáci místní základní školy spolu s pedagogy.

 

Dohromady se v celém kraji v rámci akce sesbíralo 514 starých mobilních telefonů, které poputují k odborné recyklaci. Díky tomu se řada surovin vrátí zpět do oběhu a nebude potřeba je nově vyrábět, ani těžit.

 

Hodnotné ceny v podobě poukázek na nákup knih, nebo knižních publikací získali i čtenáři, kteří k odevzdanému mobilu připojili kontaktní údaje a měli štěstí při losování. Podobný projekt organizátoři uspořádali nedávno i v Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský kraj

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

 

 

více …

Sledování skřivana lesního (Lullula arborea) v letech 2021–2022 je součástí kampaně Pták roku JOKu. Cílem této kampaně, se kterou JOK započal od roku 2020, je mapování vybraného cílového (zájmového) druhu, popř. jeho výzkum, a to vždy na území Jihočeského kraje. Druh je vybírán tak, aby se mohli zapojit mapovatelé na většině území Jihočeského kraje a přístup volen tak, aby došlo k co největšímu obohacení našich dosavadních znalostí, případně získání přímých výstupů použitelných při ochraně vybraného druhu. Akce je inspirována celorepublikovou kampaní Pták roku organizovanou ČSO nebo obdobnými regionálními akcemi a je určena zejména pro členskou základnu a další zájemce z řad příznivců JOK.

Výskyt skřivana

Skřivan lesní je v jižních Čechách pravidelně hnízdícím druhem, jehož hnízdiště jsou roztroušena po celém území kraje, s častějším výskytem v Pošumaví a na Třeboňsku. Početnější populace se pravděpodobně vyskytuje také na území České Kanady, odkud ale obecně informace o aktuálním rozšíření a početnosti skřivana lesního chybí.

 

Vyhledávaná místa

Skřivan lesní vyhledává místa s narušeným půdním pokryvem, v současnosti často vlivem činnosti člověka (vojenská cvičiště, pískovny, kamenité pastviny), zpravidla na okraji lesních porostů v mozaikovité krajině s rozptýlenou zelení. Vhodná místa pro skřivana lesního však mohou rychle zarůstat nebo se naopak mohou objevovat nová (např. po kůrovcových kalamitách a lesní těžbě). Početnost a celková populační dynamika druhu se tedy může rychle měnit. Skřivana lesního v tomto směru můžeme považovat za vhodný, akusticky nápadný vlajkový druh s typickým zpěvem, který charakterizuje narušená stanoviště a/nebo ranně sukcesní stádia lesních společenstev. Početnostní trendy skřivana lesního tedy mohou odrážet změny probíhající v krajině a upozornit nás na změny i v případě, že nejsou na první pohled patrné.

Cíl kampaně

Cílem dvouroční akce je získat aktuální informace o rozšíření, početnosti a biotopových preferencích skřivana lesního na území jižních Čech a do spolupráce v co největší míře zapojit jihočeskou ornitologickou základnu. Zároveň chtějí ornitologové navázat na projekt uskutečněný v letech 2016 - 2020 v Horním Rakousku, kde byl na některých místech zaznamenán nárůst početnosti skřivana lesního až o 130 %, jinde naopak zároveň došlo k jeho lokálnímu vymizení. V souvislosti s tím bude velmi zajímavé zjistit, jaká je současná populační dynamika druhu v jižních Čechách.

Návod k účasti na mapování je uveden na webových stránkách JOK. 
 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský ornitologický klub - webové stránky

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Místní organizace českého rybářského svazu v Písku může díky získané dotaci od kraje vysazovat po celý rok tisíce ryb do vodních toků ve svých rybářských revírech.

 

I v letošním roce podpořil Jihočeský kraj vysazování původních druhů ryb do vodních toků v rámci programu Rozvoj venkova a krajiny – 2. Chov ryb ve vodních tocích.

 

V loňském roce bylo v Českém rybářském svazu, místní organizaci Písek díky stejné dotaci vysazeno do řek 2000 kusů ročka lipana podhorního, 4000 kusů násady candáta obecného, 3000 kusů parmy říční, 2000 kusů ročka podoustve říční, 2000 ks ostroretky stěhovavé a 3000 ks jelce tlouště. Vysazování probíhalo od jara do podzimu.

 

V jarním období byl vysazen lipan v lokalitě Sudoměř, Kestřany a Zátaví. Parma byla rozvezena také na jaře po celém revíru Otava 1, Otava 2 a Blanice Vodňanská 1. Candáta jsme vysazovali ve dvou vlnách květen a červenec. Nakonec v říjnu došlo k vysazení zbytku reofilních druhů ryb rovněž rovnoměrně do všech rybářských revírů ve správě ČRS MO Písek.

 

 Detailnější popis a fotografie mohou zájemci najít na mocrspisek.cz.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský kraj

Foto: MO ČRS Písek

více …

Dva mladí lidé z Jindřichova Hradce se už nemohli dál dívat na nepořádek v lesíku u sídliště Vajgar. Rozhodli se tedy, že ho vlastními silami uklidí.

 

 

 

Sami, z vlastní iniciativy a ve svém volném čase se Jan Truhlář a Eliška Reisnerová pustili do úklidu nepořádku v lesíku Kunifer u sídliště Vajgar. V těchto místech bylo "tábořiště" plné odpadků a injekčních stříkaček. Osmnáctiletý Jan a o rok mladší Eliška z lesa odnesli patnáct velkých pytlů odpadu a také půl tašky jehel, injekčních aplikátorů a léků. S likvidací nebezpečného odpadu a odvozem pytlů pak pomohla Městská policie a Služby města. Dvě jízdní kola, která se na místě také povalovala, skončila ve ztrátách a nálezech na městském úřadě.

 

Za projevenou občanskou angažovanost ocenil ve čtvrtek 10. února Elišku Reisnerovou a Jana Truhláře starosta Jindřichova Hradce Jan Mlčák. Za chvályhodný čin obdrželi oba mladí lidé děkovné listy a tašku s dárkovými předměty města.

 

"Velice mě zpráva o tomto dobrém skutku potěšila. Vážím si lidí, kteří nezištně udělají něco pro své okolí a Jan s Eliškou jsou důkazem toho, že dnešní mladá generace není lhostejná k tomu, co vidí kolem sebe. Doufám, že jejich čin bude inspirací i pro ostatní," řekl starosta. Eliška s Janem uklizené místo chodí pravidelně kontrolovat a podle jejich slov se chystají v podobných akcích pokračovat.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jindřichův Hradec

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Moderně upravené prostranství, kde dříve stávala škola, to jsou písecké Bakaláře. Toto krásné místo ve městě začalo v březnu ožívat jarem, přesněji novým záhonem trvalek.

 

Zahradníci městských služeb využili předjarního počasí a zahájili realizaci nového trvalkového záhonu před budovou fary na Bakalářích. S návrhem na jeho vytvoření přišli pracovníci odboru životního prostředí již v minulém roce. Doposud před farou převážně rostly poléhavé jehličnany, záhon tak často prorůstal obtížným plevelem a v lokalitě, která v minulých letech prošla výraznou proměnou v oblasti květinové výzdoby, působil neutěšeně. Nyní již zahradníci odstranili jehličnaté keře a odtěžili starou a vyžilou vrstvu půdy. Poté byla na záhon navezena vrstva písku, do které budou zasazeny nové květiny.

 

Výsadby do vrstvy písku se těší nové popularitě zejména proto, že tato vrstva je zároveň vzdušná, ale i dostatečně vlhká. Trvalkám tak poskytuje ideální podmínky pro zakořenění a současně funguje jako mulč proti prorůstání plevelů. Těšit se zde můžeme například na pivoňky, šalvěje, chrpy, máčky, plamenky, třapatky nebo podzimní astry. Kromě trvalkového záhonu se okolí fary na Bakalářích dočká i nové výsadby keřů.

 

Loni město zakoupilo další závěsné květináče na lampy veřejného osvětlení, které se nově objeví na lampách před hlavním vstupem do děkanského kostela.

 

Lokalita Bakalářů se tak stává rok od roku kultivovanější a rozkvetlejší. Kromě trvalkových záhonů u zastávky MHD a naproti budově městského úřadu v Budovcově ulici, se zde v minulém roce poprvé objevila růžovobílá liliová louka nebo jarní cibuloviny v podobě okrasných česneků nebo bílých narcisů. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Zpravodaj města Písku

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …