Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Borovanský most, který se nachází v lesích u Jemčiny, nedaleko Kramářky a Pecáku v Evženově údolí na řece Nežárce, je díky zásahu Lesů České republiky zrekonstruovaný.

„Podlahu z impregnovaných dřevěných pražců napadla hniloba, takže jsme ji vyměnili. Původní železné zábradlí nahradilo modřínové a protikorozní nátěr dostala celá nosná ocelová konstrukce,“ řekl Kamil Bjaček, ředitel oblastního ředitelství Lesů ČR pro jižní Čechy.

 

Most je od poloviny minulého století dopravní spojnicí mezi dvěma revíry využívanou při lesnickém hospodaření. Přes Nežárku se po něm v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko ale dostávají i turisté a tamější chataři.

 

Kromě toho se opravy dočkala lesní cesta Celní na hraničním přechodu Chlum u Třeboně/Schlag, po které vede oblíbená žlutě značená turistická trasa. Cesta dostala nový asfaltový povrch s penetrační nátěrem s výplňovým kamenivem a obnovené krajnice.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Lesy ČR a JcTEĎ

Foto: Lesy ČR

 

 

více …

V místech, kde v minulosti obchodní cesty překračovaly šumavské hvozdy, leží malá vesnice Klenovice. Hezkým výletem do přírody nejen pro zdejší může být návštěva opravené lesní studánky.

Klenovice jsou částí obce Mičovice, která je odsud vzdálená asi 2 km. Nedaleko Klenovické myslivny u Mičovic, kdysi Schwarzenberské hájenky, obnovily Lesy ČR studánku. 

 

Zasloužil se o to hlavně dlouholetý tamější lesník Pavel Miesbauer z Lesního závodu Boubín. U studánky je nově i kamenný stůl s lavičkou, takže si tam můžete v klidu odpočinout a třeba posvačit.

 

Klenovicemi také prochází Zlatá stezka - Goldsteig (dříve zvaná také jako "solná stezka" nebo "prachatická stezka") po modré turistické značce, která tudy vede až do Prachatic. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Lesy ČR 

Foto: tamtéž

 

 

více …

Mezi obyvateli Dolní Radouně se najdou pracanti, kterým záleží na vzhledu prostředí, ve kterém žijí. Nejen, že před dvěma lety vysázeli na návsi nové stromy, ale také se o ně dokáží postarat.

V roce 2022 na podzim parta dobrovolníků vysázela na návsi v Dolní Radouni padesát stromů. Nápad na výsadbu tehdy vzešel z řad místních obyvatel a ve spolupráci s městem se projekt podařilo dotáhnout do konce. Město zajistilo zpracování projektové dokumentace a finance, občanské sdružení Radouňáček zase pracovní sílu. 

 

Stromy se sázely přímo na návsi a na dětském hřišti, a to především lípy, duby, jilmy, javory, ořešáky, jabloně nebo třešně.

 

V jednu dubnovou sobotu se na návsi sešla opět parta dobrovolníků, která se postarala o provedení nezbytné údržby těchto výsadeb. Opravilo se kotvení stromů, vyplely závlahové mísy a provedl nezbytný řez.

 

Město na výsadbu těchto stromů získalo tehdy dotaci 250 000 Kč ze Státního fondu životního prostředí.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Jindřichův Hradec

Foto: tamtéž

 

více …

Město Jindřichův Hradec pracuje na projektu Zvýšení biodiverzity města a jeho okolí - tůně a výsadby. Kromě již exitujících tůní v místní části Radouňka přibydou v intravilánu města další nové nadzemní tůně.

Od března se staví dvě tůně v nivě řeky Nežárky v místech, kde do Nežárky ústí Ratmírovský potok. Kromě jiného tůně posílí hospodaření s dešťovými vodami na daném území a zároveň budou plnit i krajinotvornou funkci.

 

Plocha byla porostlá olšovým luhem. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá, vrba křehká, vrba jíva, javor klen a další. V lokalitě se vyskytuje i mrtvé dřevo a dutiny ve starých vrbách, což hodnotu území z pohledu ochrany přírody zvyšuje.

 

„Zvolená lokalita je vhodná pro vybudování tůní, protože má především potenciál pro výskyt některých zvláště chráněných druhů, zejména obojživelníků - například skokana štíhlého a skokana zeleného, kteří byli nedaleko v nivě Nežárky nalezeni a tvorba tůní jim poskytne potenciální místo pro rozmnožování,“ řekl starosta města.

 

Dá se také očekávat zvýšení biodiverzity o běžné druhy vodních bezobratlých (vážek, vodních brouků, vodních ploštic aj.). Hlavním účelem stavby tůní je tak zvýšení biodiverzity lokality a vytvoření biotopu pro obojživelníky, ale i pro dalších živočichů závislých na vodě (možnost hnízdění vodního ptactva apod).

 

Vytěžená zemina a sejmutá ornice z místa stavby bude vyvezena na pozemek v katastru Radouňky, kde touto zeminou budou zavezeny terénní nerovnosti a prohlubně. Nadzemní tůně rozšíří nabídku kvalitních vodních biotopů v intravilánu města a navazují na již vybudované tůně v místní části Radouňka u rybníka Kubeňák, kde celé území prošlo v roce 2014 revitalizací území (poldry, tůně, remízky). 

 

Právě na zmíněné území v k. ú. Radouňka, které prošlo v roce 2014 celkovou revitalizací, navazuje druhá část projektu, a tou jsou výsadby a ošetření stromů podél naučné stezky.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Jindřichův Hradec

Foto: tamtéž

 

 

 

 

více …

Osadní výbor v Matné přihlásil v loňském roce do participativního rozpočtu projekt na výsadbu ovocného sadu v této místní části. Město Jindřichův Hradec zakoupilo sazenice a další potřebný materiál. 20 stromů pak v sobotu 6. dubna 2024 zasadili tamní obyvatelé.

Místní obyvatelé navrhovali vznik sadu již dlouhodobě, podařil se ovšem uskutečnit až v letošním roce jako akce z participativního rozpočtu.

 

Práci a organizaci si zajistili dobrovolníci formou brigády. V ovocném sadu obyvatelé vysázeli jabloně, hrušně, třešně a švestky. Sad nebude uzavřený, ale zůstane pro všechny přístupný. Měl by sloužit jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky této místní části. Hlavním přínosem je zaplnění tohoto veřejného prostoru zajímavým prvkem, který doplní náves. Sad do prostředí vesnice totiž patří.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Jindřichův Hradec

Foto: tamtéž

 

 

více …

Týn nad Vltavou informuje své obyvatele o tom, jak správně třídit plast. Často nevíme, zda naše vytříděné plasty opravdu k něčemu slouží. Na tuto otázku se snaží odpovědět článek na městském webu. Občané si mohou přečíst, co se vlastně děje s vytříděným plastem a dokonce vidí na fotkách i konkrétní příklady. 

Co se s odpadními plasty děje po jejich odložení do kontejneru? Nekončí odpadní plasty (i přes snahu občanů třídit) nakonec stejně na skládkách? Obecně jsou plastové odpady odvezeny na specializované třídicí linky. Zde se odpadní plasty dále třídí na jednotlivé druhy. Mezi žádané komodity patří například pěnový polystyren. Ten se ještě dotřiďuje na čistý (resp. málo znečištěný) a silně znečištěný. Čistý polystyren se upraví a použije na výrobu plastového nádobí. Znečištěný polystyren je zase zpracován jako příměs do stavebních hmot.

 

Z plastů palivo

Týn nad Vltavou nedisponuje třídicí linkou. Plasty jsou separovány ručně. Odpadní plasty se třídí na ty, co mají další materiálové využití a na ty, které materiálové využití nemají. Materiálově nevyužitelné plasty jsou poté přímo v Týně nad Vltavou nadrceny na tzv. tuhé alternativní palivo neboli TAP. Zařízení pro výrobu alternativního paliva v Týně nad Vltavou slouží pro zpracování velkého množství materiálově nevyužitelných plastů z velké části Jihočeského kraje. Plasty z třídicích linek sem proudí slisované v balících.

Vytříděním plastů tedy napomáháme tomu, aby tyto materiály nekončily na skládce. Vytříděné plastové odpady jsou buď materiálově (vzniknou z nich nové výrobky), nebo energeticky využity. Energetické využití plastů umožňuje úsporu jiných paliv, což je aktuálně velké téma. Alternativní palivo TAP vyráběné v Týně nad Vltavou využívají např. teplárny pro výrobu tepla a elektřiny či cementárny pro ohřev svých výrobních technologií. V budoucnu bude palivo vyráběné v Týně pravděpodobně využíváno jako příměs i v zařízeních pro energetické využití odpadů (tzv. ZEVO), kterých vznikne celá řada v souvislosti s výrazným omezením skládkování dle platné legislativy. Energetické využití plastů je řízený a kontrolovaný technologický proces. Spalování probíhá za přesně stanovených teplot a samozřejmostí je také systém čištění spalin.

 

Jak čisté odpadní plasty musí být? Jak již bylo zmíněno dříve, do žlutých kontejnerů v žádném případě nepatří obaly od nebezpečných látek (např. barev, motorových olejů, chemikálií apod.). Toto platí obecně pro všechny složky komunálního odpadu. Obaly od nebezpečných látek lze odevzdat ve sběrném dvoře Liškárna. Často diskutovaným tématem jsou kelímky od jogurtu. Od plastového kelímku nutno oddělit víčko, které je často z hliníku. Kelímek nesmí obsahovat velké množství zbytkového jogurtu. Je-li však kelímek prázdný, není nutné ho vyplachovat. Kelímky nachází v současnosti energetické využití, kdy menší rezidua zbytků potravin nevadí. A jelikož je třídění odpadu především o ochraně přírody, nač plýtvat pitnou vodou, když to není potřeba!
 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Týn nad Vltavou

Foto: tamtéž

 

 

více …