Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Takové poklady přírody jako leknín bělostný nebo stulík malý budou nyní ještě více chráněné, a to na rybníku Velké Chrastí na Českobudějovicku a v Nahořanských tůních na Českokrumlovsku. Nové přírodní památky dosud nespadaly pod žádný stupeň ochrany.

 

Rada Jihočeského kraje schválila zřízení devíti přírodních památek a jedné přírodní rezervace. Zcela nové, které doposud nebyly zvláště chráněné v žádné kategorii definované zákonem, jsou z tohoto počtu dvě: rybník Chrastí na Trhosvinensku a Nahořanské tůně mezi Větřním a Rožmberkem nad Vltavou. 

 

Rybník Velké Chrastí najdete mezi Trhovými Sviny a Borovany. Je dlouhodobě neobhospodařovaný a má vysokou průhlednost vody. „Málokdy se vám u jihočeských rybníků podaří dohlédnout až na dno. U rybníka Chrastí to lze. Jeho průhlednost je až 80 cm! Kromě toho v něm žijí významné druhy obojživelníků a bezobratlých živočichů. Krásu mu pak dodávají lekníny bělostné,“ upřesnil František Talíř a dodal, že z důvodu vyhlášení chráněného území Jihočeský kraj rybník odkoupil od původních vlastníků a další hospodaření bude přizpůsobeno výlučně zájmům ochrany přírody.

 

Zvláště chráněné území – přírodní památka Nahořanské tůně leží na řece Vltavě na půli cesty mezi Větřním a Rožmberkem jenom několik stovek metrů po proudu řeky za kempem Branná. „Vodáci okolo této lokality jezdí zcela pravidelně a jistě ani neví o jak významnou lokalitu se jedná,“ řekl Talíř a dodal: „Jsou to v podstatě dvě tůně přilehlé k řece a v obou roste stulík malý, nádherná vodní rostlina s malými žlutými květy. Hlavním důvodem vyhlášení této přírodní památky je její zařazení na národní seznam evropsky významných lokalit.“

 

Vedle Chrastí a Nahořanských tůní rada znovuvyhlásila dalších osm přírodních památek, které byly vyhlášeny v dřívějších letech, ale většinou kvůli drobným úpravám vymezení nebo z důvodu uvedení starších zřizovacích předpisů do souladu se současnou legislativou je nutné je zrušit a vyhlásit znovu. Jedná se o přírodní památky Blana, Králek, Nerestský lom, Pašínovická louka, Rašeliniště Mosty, Stříbrná huť, Vrbenská tůň a přírodní rezervace Blanko.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský kraj

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …

Díky ochráncům přírody se v bývalé pískovně u Ledenic daří suchozemským živočichům a v tůních také ohroženým druhům obojživelníků. Pískovna je také zajímavou geologickou lokalitou.

Městys Ledenice leží 12 km od Českých Budějovic. Na zelené turistické trase narazí turista v lese na bývalou pískovnu. Těžba písku byla v pískovně již dávno ukončena a další těžba je vyloučena. Část pískovny byla rekultivována výsadbou borovice lesní, část byla ponechána samovolnému zarůstání a na části byl zachován mělký mokřad.

 

Už tři nové tůně a obnovené písčiny pomáhají ohroženým druhům v Pískovně Ledenice na Českobudějovicku. Ochránci přírody a biologové kromě obnovy těchto vzácných stanovišť provádějí také biologický průzkum této přírodovědně zajímavé lokality.

 

Zásahy s pomocí těžké techniky proběhly v pískovně v letech 2018 a 2019 a byly doplněné také vyřezáváním náletových dřevin na písčinách. Od té doby biologové provádějí v pískovně průzkum, který je zaměřený hlavně na hmyz a obojživelníky a pomůže při plánování další péče o zdejší faunu a flóru. Letos by měla v pískovně vzniknout ještě jedna tůň. Péči o pískovnu provádí Calla ve spolupráci s městysem Ledenice a Pedagogickou fakultou JU.

 

„V nových tůních jsme už v prvním roce po vytvoření zaznamenali rozmnožování dvou druhů čolků a také výskyt kuněk, skokanů, užovek nebo mnoha druhů vodního hmyzu. Řada nalezených živočichů patří mezi ohrožené druhy. Péče o taková místa rozhodně pomáhá ochraně biologické rozmanitosti v krajině,“ přibližuje motivaci biologů a ochránců přírody Tomáš Ditrich, entomolog z Pedagogické fakulty JU a Biologického centra AV ČR, který v pískovně sleduje zejména vodní živočichy.

 

„Také suchozemský život v ledenické pískovně je velmi pestrý. Můžeme zde pozorovat např. mnoho druhů samotářských včel, svižníky nebo jedovaté a ohrožené majky, nápadné brouky s velmi složitým vývojovým cyklem. Proto jsme se rozhodli v obnově  písčin a mokřadů pokračovat i letos,“ vysvětluje entomolog Jiří Řehounek, který má v Calle na starosti projekty na ochranu pískoven a podílí se i na biologickém průzkumu.

 

Protože chtějí ochránci přírody přiblížit místní přírodní zajímavosti také turistům a dalším zájemcům, chystají letos také novou informační tabuli. Tipy na výlety nejen do Pískovny Ledenice, ale i do dalších zajímavých jihočeských pískoven najdou zájemci o turistiku, cykloturistiku, geocaching, geologii, fotografování nebo pozorování přírody na webu „Objevte svou pískovnu“. Mimo jiné se zde dozvědí, že Pískovna Ledenice je také zajímavou geologickou lokalitou.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Calla - Sdružení pro záchranu prostředí

Ilustrační foto: Pixabay

více …

V malé obci Záhoří vyřešili kanalizaci a odpadní vody pomocí nové biologické čistírny. Místní potok přestal konečně zapáchat.

 

V Záhoří na Písecku mají novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Vyřešili tak odkanalizování dvou částí obce se zhruba 550 obyvateli. Největší investiční akce za mnoho let pomůže rozvoji obce a vylepší i kvalitu vody v nedaleké Orlické nádrži.

 

Finance na velkou investici obec získala také z dotačního programu Ministerstva životního prostředí. Jak uvádí starosta Záhoří Petr Kápl, asi 4 miliony zaplatila obec z vlastních zdrojů.

 

„Čistírna je biologická, na bázi aerobních, tedy vzduchových procesů. Všechno je řízené měřící sondou kyslíku, ta řídí dmychadla, což jsou taková srdce této čistírny. Pokud se udrží kyslík v požadovaných hodnotách, tak čistírna nezapáchá. Veškeré výsledky nám vycházejí dle legislativy. Dříve to teklo tímto potokem, který potom v letních měsících hodně zapáchal, dneska je potok čistý. Tato voda končí v Orlické přehradě, ve Vltavě. Je to jeden z důvodů, proč se to dělá, aby tyto povrchové vody nebyly znečištěny a nekvetly nám,“  vysvětluje Ladislav Pípal, který zajišťuje obsluhu ČOV.

 

Projekty na zlepšení životního prostředí pro ty nejmenší obce byly v uplynulém období cílené na pořízení domácích čistíren odpadních vod a na posílení vodních zdrojů, protože ne každé malé obci se vyplatí centrální čistírna, jejíž vybudování je velmi drahé. Takto chce ministerstvo pomoci především obcím, které zatím vůbec odkanalizované nejsou a kde bodové zdroje znečištění končí v Orlíku nebo obecně ve Vltavské kaskádě.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: iVodárenství.cz

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …

Svatá Máří, která leží 4 km od Vimperku, vybudovala na své návsi zajímavé místo z bývalého hostince. Altánek slouží jako místo pro posezení místních nebo pro odpočinek turistů.

Obec Svatá Maří na Prachaticku představila v soutěži „Pět let s Programem obnovy venkova Jihočeského kraje“ nejúspěšnější projekt – vybudovala místo pasivního odpočinku na své návsi. Odnáší si za něj prvenství a hlavní výhru, tedy 150 000 korun. Bodoval i městys Stádlec na Táborsku s památníkem obětem holocaustu a Žďár na Písecku, který v Nové Vsi opravil budovu hasičské zbrojnice.

 

Soutěž „Pět let s Programem obnovy venkova Jihočeského kraje“ nahradila v tomto roce Vesnici roku, kterou se vyhlašovatelé rozhodli kvůli přetrvávajícímu výskytu koronaviru na území České republiky v letošním roce nevyhlásit. Zúčastnit se mohly obce do 2 000 obyvatel, které v období 2016–2020 získaly dotaci z Programu obnovy venkova Jihočeského kraje (POV), do kterého kraj každoročně vyčleňuje ze svého rozpočtu cca 100 milionů korun. Cílem soutěže je ukázat, jak byly tyto finanční prostředky využity.

„Je opravdu pěkné vidět, co všechno bylo s pomocí POV vybudováno. Jihočeský venkov má obrovský význam a ačkoli se jedná o malé obce, které ve svých rozpočtech nemají peněz nazbyt, tak je důležité, aby existovaly programy, ze kterých mohou čerpat a zvelebovat svá území.“ řekl hejtman Jihočeského kraje.

 

Prvenství a s ním spojený finanční dar 150 000 Kč putuje do obce Svatá Máří na Prachaticku, která na místě zchátralého bývalého hostince vybudovala místo pro pasivní odpočinek místních i turistů. Obec ještě navíc investovala do rekonstrukce sklepních prostor, které se pod původní budovou hostince zachovaly. Altán se velmi rychle stal pro zdejší občany místem častého setkávání a posezení. Ve sklepě můžete navíc o vánočních svátcích vidět betlém.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihočeský kraj

Foto: Obec Svatá Máří

 

 

více …

Občané Strakonic si ve volném čase mohou prohlédnout zvířátka, objevovat přírodu pomocí interaktivních prvků a strávit pěkné chvíle na zahradě.

 

Na okraji Strakonic (sídliště Mír, za kinem u Mravenčí skály) sídlí Centrum ekologické výchovy Podskalí jako odloučené pracoviště DDM Strakonice. V budově se nacházejí klubovny přírodovědného oddělení a terária, voliéry a klece pro zvířata. Scházejí se zde chovatelé, vodáci, včelaři, aranžérky a kytaristé.

 

Budovu obklopuje zahrada s výběhem pro kamerunské kozy, voliérami a včelínem, nechybí ani ohniště. Prostředí je vhodné pro hry a soutěže. V areálu se konají tradiční akce Den Země, Den dětí, přírodovědné soutěže, tematicky zaměřené akce a výukové programy.

 

Nyní je tato zahrada otevřená i pro širokou veřejnost, a to v tuto dobu:

úterý: 14 - 17 hod

čtvrtek: 9 - 12 hod

pátek 14 - 17 hod

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Krasec (Krajská síť environmentálních center)

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

 

více …

Ve venkovním areálu Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, střediska MEVPIS Vodňany vznikla interaktivní naučná stezka, která především dětem vysvětluje cestu úhoře z Vodňan až do Sargasového moře.

 

Opravdu zajímavé a aktivní ekocentrum s dlouhým názvem Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod Vodňany (MEVPIS) sídlí ve Vodňanech cca 10 minut pěšky od autobusového a vlakového nádraží. 

 

Ve venkovním areálu ekocentra vznikla ojedinělá interaktivní naučná stezka nazvatá Cesta úhoře. Ta nabízí dobrodružnou cestu, zábavu i poznání a zároveň odpočinek v přírodě s občerstvením v ovocné zahrádce. Interaktivní naučná stezka Cesta úhoře pracuje s modelovým příkladem kriticky ohroženého vodního živočicha a prostřednictvím příběhu jeho životního cyklu zprostředkovává cílové skupině řadu environmentálních problémů zapříčiněných zejména činností člověka.

 

Jednotlivá zastavení mapují cestu úhoře říčního z Lipna do Sargasového moře. Osmi stanovišti provádí informační tabule, které jsou doplněny herním prvkem vztahujícím se k dané problematice. Na začátku stezky jsou dvě interaktivní tabule, které seznamují s vodními živočichy. Součástí stezky je altán pro 25 dětí, místo určené pro výtvarné aktivity, kde žáci doplňují např. pracovní listy apod. Celý areál je vhodně doplněn parkovým mobiliářem, jako jsou lavičky, odpadkové koše či stojan na kola. Areál je volně přístupný veřejnosti.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: MEVPIS

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …