Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny se nejen o přírodu stará, ale také nám přináší zajímavé informace o tom, co na kterých místech můžeme zrovna najít a pozorovat. Třeba jako jedinečnou flóru na malé podmáčené louce v Národní přírodní rezervaci Řežabinec.

Než se příroda probere ze zimního spánku, doporučují nám ochránci vyrazit za zimní botanikou do rezervace Řežabinec, asi 10 km od Písku. Oko botanika i běžného návštěvníka potěší především zdejší mechorosty s podivuhodnými jmény. Mezi nimi např. klamonožka bahenní, srpnatka fermežová, károvka hrotitá, nebo třeba červený či zelený rašeliník 

Klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre) roste v mokrých a rašelinných loukách. Má dlouhé zlatavé lístky. Ty jsou řáskaté – podélně zvlněné podobně jako harmonika. Typické pro ni je nápadné rezavohnědé vlášení.

Prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum) se může laikům zdát stejný jako předchozí klamonožka. Má také zlatavé lístky, červenou lodyžku a rezavé vlášení. Lístky ale bývají spíše do zelena, odstín červené na lodyžce je trochu jiný a hlavně nemá lístky dlouhé a řáskaté.

Károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata) je častý mokřadní mech. Má průhledné lístky s dvojitým žebrem. Na konci lodyžek jsou lístky nahloučené tak, že tvoří pevné špičky – hroty.

Jednou z nejvzácnějších místních rostlinek je mech - srpnatka fermežová. A mechy se dají krásně pozorovat i v zimě, když zrovna není sníh. Jen tedy konkrétně srpnatku bychom museli vykopat z ledu - roste v mělkých zvodnělých prohlubních, tzv. šlencích. Můžete se ale podívat na další mechorosty, které rostou nad ledem.

 

Chráněné území rezervace bylo poprvé vyhlášeno v roce 1949, následně v roce 1986 bylo ještě rozšířeno. Od roku 2004 je toto území považováno za evropsky významnou ptačí oblast. Jedná se o komplex vodních, litorálních, bažinných a dalších mokřadních společenstev. Samotný rybník byl založen roku 1530 a tvoří vodní plochu o rozloze 87 ha. Po jeho okraji vede 3 km dlouhá naučná stezka. Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry, faunou, flórou a zajímavostmi okolí rybníka Řežabinec, území národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Přehled o celém území získáte z dřevěné vyhlídkové věže, kterou zde vybudovalo Prácheňské muzeum v Písku.

Redakčně upraveno.

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR regionální pracoviště Jižní Čechy - fb

Foto: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR regionální pracoviště Jížní Čechy - fb 

 

více …

Trasa naučné stezky u města Velešín vede od městské železniční zastávky podél bývalé koněspřežky do městské části Holkov, kde bývala první přepřahací stanice směrem od Českých Budějovic. Z Holkova se lze vrátit po hlavní silnici zpět do Velešína. Díky snaze jednoho člověka byla nedávno obnovena.

 

Městečko Velešín leží asi 8 km východně od Českého Krumlova na západním břehu vodní nádrže Římov. Procházela tudy koněspřežní dráha České Budějovice - Linz, což byla první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentu, byla postupně uvedena do provozu v letech 1827–1836 v trase České Budějovice – Linec – Gmunden. Sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory do Čech.

Koněspřežná dráha neboli koňka byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železničním náspu koňským spřežením. Hlavním důvodem budování koňských drah bylo snížení dopravních nákladů a mnohonásobné zrychlení přepravy zboží. Kůň byl po kolejích schopen utáhnout několikanásobně těžší náklad než-li na formanském voze po hrbolatých formanských cestách. Samotná éra koněspřežných drah ale netrvala dlouho. Již po třech desetiletích provozu byla budějovicko-linecká "koňka" beznadějně zastaralá a koňská síla byla nahrazena parou.

Naučná stezka začíná ve Velešíně na Náměstí J. V. Kamarýta, vede ulicí Českobudějovická na vlakové nádraží Velešín město přes trať po pěšince na druhé straně náspu nahoru na louku, dále podél trati ve směru na Skřidla, po pár stech metrech je již vidět remízek s dochovaným mostkem. Poté po polní cestě směrem na Skřidla (vyhlídka v polích) - napojení na asfaltovou cestu vlevo směr Horní Svince - Prostřední Svince - Dolní Svince, nezpevněnou cestou k rybníku Děkanec a přes železniční trať, ihned za tratí odbočkou vlevo podél trati, kde je dochovaný můstek u Děkance, zpět k odbočce u trati a podél trati až do Holkova

Na stezce se turista seznámí se zajímavou historií celého projektu, i s nesnázemi, které ho provázely hlavně v jeho prvopočátcích. Dodnes jsou zde dochovány a chráněny části náspů, mostky a další stavby. Trasa je dlouhá necelých 14 km a vede po zpevněném i nezpevněném povrchu. Určité kratší úseky trasy (k mostkům) vedou po louce např. podél současných stávajících železničních náspů. K dispozici jsou nové přírodní lavičky a infocedule. Na zachovaném kamenném můstku, který je vidět od hlavní silnice, se nově vybudovalo zábradlí a umístila replika původního dubového kolejiště. 

Zároveň zde vede také cyklostezka. O vybudování nové cyklostezky a úpravy na stávající stezce v roce 2021 se zasloužil podnikatel Pavel Černý z Penzionu a restaurace U Koňské dráhy, který využil pomoc spolku MAS Pomalší díky projektu Obnova Koněspřežky na Holkově.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: livetouring.com

více …

Na nové vlně otvírání rozličných re-use center se veze také dobročinný obchůdek v Prachaticích. Navíc každým nákupem přispěje zákazník na financování služeb pro občany se zdravotním postižením a seniory.

 

Město Prachatice podporuje předcházení vzniku odpadu, v rámci kterého spolupracuje s Prachatickým dobročinným obchůdkem . Prachatický dobročinný obchůdek nabízí za symbolickou cenu darované věci k opětovnému využití. Na tomto odkaze: https://darujto.prachatice.eu/obchod/ lze mimo kontaktů, otevírací doby a dalších informací nalézt nabídku věcí, které se do obchůdku nevešly, nebo které by mezi ostatními nevynikly, ale přesto mohou plnohodnotně posloužit a udělat radost. 

Zájemci mohou darovat již nepoužívané movité věci v sídle obchůdku Zlatá stezka 133, Prachatice. Všechny potencionální dárce prosíme, aby před darováním věci řádně roztřídili a předali v takovém stavu, který umožní jejich opětovné použití.

Darování většího množství oblečení je vždy vhodné předem konzultovat, buď přímo v obchůdku, nebo na telefonu 721 001 422. Berte zároveň na vědomí, že Prachatický dobročinný obchůdek neslouží jako druhý sběrný dvůr. Nemá dostatečné personální a finanční kapacity k zajištění třídění movitých věcí a jejich likvidaci. Není ani vhodné zanechávat pytle s věcmi na schodech obchůdku či jeho okolí.

Stále platí, že textil, oděvy a hračky, které ještě mohou sloužit svému účelu, lze odevzdávat do oranžových kontejnerů rozmístěných ve městě. Nově vznikla povinnost třídit odpadní textil, který již svému původnímu účelu nemůže sloužit a odevzdat jej do kontejneru, který je umístěn ve Sběrném dvoře v Krumlovské ulici.

V dobročinném obchůdku přijímají:

• vyprané a nepoškozené oblečení – dámské, pánské i dětské
• módní doplňky – kabelky, tašky, šátky, kravaty, bižuterie, pásky, pokrývky hlavy
• lůžkoviny, ručníky, utěrky
• domácí a dárkové předměty, obrazy, bytové doplňky, květiny
• keramiku, sklo, porcelán
• knihy a časopisy
• sportovní potřeby, hračky, hry, plyšáky

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Prachatice

Foto: Pixabay

 

 

více …

Dobrovolníci ze spolku Voda a zeleň v Písku vysadili v polovině listopadu téměř 50 ovocných stromů a keřů do biokoridoru nadregionálního charakteru v lokalitě Nad Kuchyňkou na severním okraji Písku.

 

Pomohli tak s realizací již třetího ekologického projektu podpořeného z prvního ročníku Participativního rozpočtu města Písku. Předložil jej spolek Voda a zeleň v Písku a jeho cílem bylo zachování biodiverzity a podpora života hmyzích společenstev v této oblasti.

„Jedná se o jedinečnou lokalitu starého třešňového sadu, na který navazuje biotop travnaté meze. Na části tohoto významného prvku územního systému ekologické stability (ÚSES), a to na svahu s převážně jižní expozicí, se vyskytuje teplomilná luční vegetace s mnoha zajímavými druhy hmyzu, zejména motýly. Proto bylo prostorové a druhové složení dosadby navrženo tak, aby odpovídalo ekologickým nárokům zde žijících živočišných a rostlinných společenstev,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí, který s realizací projektu spolku pomáhal.

 

Spolek Voda a zeleň vznikla jako skupina pro všechny, které zajímá ochrana vody a zeleně v městě Písku. 

 

„Spousta stromů v biokoridoru odchází, proto jsme zde vysadili nové, aby místo, které živočichům poskytuje útočiště a potravu, bylo i nadále funkční. Starou zeleň jsme doplnili třešněmi, ořešáky, hrušněmi, jabloněmi nebo švestkami,“ doplnila Veronika Paluková ze spolku Voda a zeleň v Písku.

Před samotnou výsadbou zástupci odboru životního prostředí dobrovolníkům popsali význam prvků územního systému ekologické stability v krajině, jejich funkce a další souvislosti. Do samotné výsadby se kromě dospělých pustily s nadšením i děti.

V rámci tohoto projektu bude také ošetřeno zdravotně bezpečnostním řezem 62 starých stromů rostoucích po celé ploše sadu. Počítá se také s komunitním vybudováním suchých skládaných valů z kamene nasbíraného na přilehlých polích, s instalací hmyzovišť přírodního rázu a instalací velké informační cedule z akátového dřeva na začátku biokoridoru.

 

Součástí projektu je také zajištění následné péče o všechny nově vysazené dřeviny po dobu pěti let, včetně zálivky, doplňování mulče a zajištění tvarovacího řezu. „Vzhledem k nadregionálnímu významu biokoridoru s označením K114 považujeme zfunkčnění, byť jen třeba takto malé části ÚSES, za velký přínos v rámci postupného zvyšování ekologické stability krajiny Písecka,“ dodal David Schwedt.
 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Písek

Foto: Město Písek

 

 

 

více …

Na území bývalé skládky na okraji městské části Hradiště upravuje město pozemek na travnatou cestu s alejí třešní po jedné straně a propojení Hradiště cestou od křížku k silnici na Zátaví. Projekt kultivace veřejného prostoru počítá i se zapojením občanů do komunitní práce.

V sobotu 6. listopadu se na Hradišti za areálem bývalého zemědělského družstva sešli členové divadelního spolku Šemík a jejich přátelé, aby v rámci PARO projektu „Krajinou Jana Cimbury k hradišťské vyhlídce“ vysázeli celkem 71 ovocných stromů. Na pozemcích ve vlastnictví města Písku byl založen ovocný sad, který tvoří převážně staré odrůdy jabloní, hrušní, třešní, ale také slivoní a ořešáků.

Dále bylo vysázeno třešňové stromořadí na pozemku zaniklé cesty. Ta bude v nadcházejících měsících v rámci zmíněného projektu obnovena.

Akce proběhla pod záštitou odboru životního prostředí a postupně se jí zúčastnilo přes 30 lidí. U sázení, které trvalo od brzkých ranních hodin až do soumraku, nechyběly ani děti, které při výsadbě neskrývaly nadšení a nedočkavost, kdy že budou moci ochutnat ovoce ze stromů, které pomohly zasadit.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Písek - fb

Foto: Písek - fb

více …

Do konce listopadu trvaly práce na dokončování stavebních úprav na Budějovické ulici v Táboře. V rámci toho byly vysazeny také stromy a záhody trvalek.

 

Součástí stavebních úprav Budějovické ulice (3. etapa od polikliniky ke Křižíkovu náměstí) jsou také sadové prvky a nové záhony rostlin. Zahradní firma Martin Krejčí ze Stoklasné Lhoty tu  vysázela stromy: dřezovce trojtrnné (Gleditsia triacanthos). Mají opadavé listy velké až 20 cm, jsou velmi atraktivní, jednou až dvakrát zpeřené. Jejich barva je jasně žlutá, když raší a mění se na světle zelenou až trávově zelenou v létě. Květy jsou drobné jehnědy, medonosné a voní po perníku. 

 

 Do záhonů zahradnice sezely mj. trvalky Phlomis Russeliana neboli sápa, jeruzalémská šalvěj. Jedná se o dekorativní soliterní rostliny okrasného typu se stříbrnými listy i žlutými, hluchavkovitými květy, které rozkvétají v jednotlivých patrech na květním výhonu. 

 

Další zdejší ozdobou bude Agastache Blue Fortune, atraktivní, medonosná trvalka. Květy jsou modrofialové se zelenými listy. Příjemně voní po fenyklu. Vůně láka k rostlinám motýly a včely. Lodyhy jsou vzpřímené a na jejich konci se vytvářejí dlouhá hroznovitá květenství modrofialové barvy. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Tábor - fb

Foto: Město Tábor - fb

 

 

více …