Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Krásná vodárenská věž v Táboře prošla kompletní obnovou. Renesanční budova, která pochází ze 16. století, kdysi měla zásadní význam pro distribuci vody ve městě a byla součástí i zdejšího pevnostního systému. Dnes už nefunguje jako vodárna, město jako vlastník ji využívá jako galerii.

Na věži proběhla výměna oplechování, přičemž to původní bylo měděné a měď dělala vzhledově „nepříjemné“ skvrny na fasádě. Stavbaři okopali soklovou část věže a znovu ji omítli vhodným materiálem. Stavbyvedoucí uvedl, že použili speciální trassové malty, které regulují vlhkost ve zdivu a prodlužují jeho životnost.

 

Velkou pozornost firma věnovala sgrafitům neboli štukovým psaníčkám. „Věž má obnovená psaníčková sgrafita. Což je ovšem zajímavé, ony nejsou původní, ta stavba je ze 16. stolení, ale ta sgrafita jsou tam od poloviny 20. století,“ vysvětluje Luboš Dvořák, mluvčí města Tábor.

 

Dělníci doplnili chybějící části štukové výzdoby, odstranili mechanicky i chemicky probarvení od měděnky, odstranili lišejníky a mechy. Celou fasádu zakonzervovali a zpatinovali. Při revizi celé stavby firma zjistila, že šindelová krytina už je dožilá, musela se vyměnit. Původní byla smrková z počátku 90. let minulého století. Novou krytinu, kterou věž dostala, tvoří modřínové šindele. Životnost by měla být kolem 50 let. Tesařská konstrukce střechy byla natřena bezbarvým ochranným nátěrem proti hnilobám, houbám a dřevokazným broukům. Rekonstrukce byla dokončena v prosinci 2020.

 

Role vodárenské věže byla pro středověké město zásadní. „My jsme sice nedaleko údolní nádrže přehrady Jordán, která vznikla v roce 1492, ale hospodyně si tam musely chodit pro vodu daleko a říkalo se, že nedovedeš vody na Tábor, protože Tábor leží na ostrohu, na kopci. Ale počátkem 16. století dokázal tzv. mistr vody pomocí středověkého čerpadla, tzv. trkače vytlačit z původní vodárny vodu do výšky 32 metrů. Voda se vytlačovala do této věže a pomocí dřevěného potrubí se distribuovala do deseti kašen. Sedm z těch kašen máme dosud zachovaných,“ dodává Luboš Dvořák. Opravená věž se tak stává další významnou památkou a cílem turistů.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Tábor a  iVodárenství.cz 

Foto: iVodárenství

 

  

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

více …

V rámci projektu KrumLogr shromažďuje Jiří Podhorecký kávový lógr z místních kaváren, aby jej následně využil jako účinné a přírodní hnojivo, a to rozhodně ne sám pro sebe.

 

V Českém Krumlově sbírá Jiří Podhorecký lógr od roku 2019. V sezoně obcházel město každý den a protože ve městě se vypije opravdu hodně kávy, posbíral 30-40 litrů materiálu. Město mu pomohlo pořídit speciální uzamykatelnou bio popelnici. Tu po naplnění vyvážejí do zahradnictví, kde souhlasili s jeho dočasným uložením. 

 

Kávový lógr je živným zdrojem pro půdní organismy, žížaly a další bezobratlé živočichy, které pak rychleji rozkládají veškerý kompostovaný materiál. Zároveň má regulační efekt na přemnožení slimáků a hlemýžďů zahradních, protože je účinně, ale ekologicky odpuzuje, nemají ho totiž rádi kvůli kofeinu. Pro efektivní kompostování lógru je vhodné promísení s dalším biomateriálem, jako je posekaná tráva, domácí bioodpad z kuchyně, dřevní štěpka, méně kvalitní půda či drcené vaječné skořápky.

 

Plánovaným završením projektu KrumLogr má být komunitní zahrada, kde bude kompost s lógrem k dispozici dalším pěstitelům. Jiří Podhorecký by ji rád viděl někde na sídlišti, má již také vytipované lokality, záleží ale na tom, kolik lidí se k němu připojí. Snaží se komunitní zahradu propagovat a má četné ohlasy. Napsal již několik článků, natočil reportáž a pro projekt vytvořil vlastní webové stránky. A připravil projekt Komunitní zahrady pro participativní rozpočet města. Projekt byl schválen a příspěvek z rozpočtu města je určený především na zřízení zahrady na pozemku města a její základní vybavení. 

 

Projekt je inspirativní, podporuje nejen samotné kompostování, ale i rozšíření dalších ekologických postupů, jak nakládat s bioodpadem a zároveň udržet půdu co nejúrodnější. Kavárnám navíc pomáhá s redukcí množství odpadu a brzy se snad bude podílet i na podpoře komunitního pěstování a alespoň částečného návratu k soběstačnosti.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Pozitivní zprávy a KrumLogr

Foto zdroj: KrumLogr

 

 

 

 

více …

Městská hromadná doprava v Písku kompletně přechází na elektrický pohon. Naplňuje tak koncepci čistého a příjemného města pro život. 

 

 

 

Pětice nových elektrobusů má zázemí v areálu o sedmi dobíjecích stanicích, který dodala na klíč společnost ČEZ ESCO. Obnovou vozového parku MHD naplňuje město na řece Otavě svou strategii Smart Písek. ČEZ v Písku podporuje již delší dobu také individuální elektromobilitu, provozuje zde celkem tři rychlodobíjecí stanice.

 

více …

V současné době je po městě rozmístěno celkem 14 popelnic na likvidaci potravinářských olejů a tuků. Smyslem této služby je zamezit vylévání potravinářských olejů a tuků do kanalizace nebo komunálního odpadu.

Dosud jich ve městě bylo 12. Kontejnery přibyly v ulici Na Palici a v Pravdově ulici. Umístění všech kontejnerů je uvedeno na webových stránkách města.

Tuky a oleje kanalizaci značně zanáší, podporují korozi stěn, komplikují funkci plováků a tím následně způsobují problémy čistírně odpadních vod. Vylité v přírodě působí zdravotní problémy zvířatům a odložené v komunálním odpadu prodražují tuto službu. Sebrané oleje se čistí a používají jako přísada do biopaliv a část zpracuje kosmetický průmysl.

Oleje a tuky je možné do popelnice vkládat jen v dobře uzavřených plastových lahvích nebo jiných plastových obalech. A v žádném případě do popelnice nepatří ropné oleje a tuky.

Likvidaci potravinářských olejů a tuků pro město Jindřichův Hradec zajišťuje společnost EKO-PF s.r.o. Za nádoby o objemu 240 l platí město společnosti EKO-PF s.r.o. 500 Kč/ ks za rok.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Jindřichův Hradec 

Foto: Město Jindřichův Hradec

více …

Na sklonku roku 2020 založila na facebooku mladá obyvatelka Písku iniciativu s názvem Před vlastním prahem. Skupina si dává za úkol vyvolat u spoluobčanů zájem o čisté město a jeho okolí.

Před vlastním prahem je apolitická iniciativa založena v jihočeském královském městě Písku, která usiluje o aktivizaci a vyvolání pocitu zodpovědnosti občanské společnosti pečovat o místa, která se samozřejmostí užívá, a ve kterých žije. Nyní má již ke 40 členům. 

 

Jak uvádí na své facebookové stránce, měli bychom pomáhat svým vlastním příkladem a viditelným zájmem k návratu čistoty a příjemného životního prostoru jihočeské přírody. Být iniciativní a sbírat dobrovolně vše, co do ní nepatří. Nespoléhat se, že to uklidí někdo jiný.

 

Přidat ke skupině se může každý a sdílet třeba své fotky před a po dobrovolném úklidu s označením lokality, kde se odpadky našly. Spolek nabízí také pomoc s řešením potíží při sběru odpadků, a to např. komunikaci s majitelem pozemku, příslušnými úřady, popřípadě zviditelněním prostřednictvím médií.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Před vlastním prahem 

Foto: pixabay

 

více …

Nejstarší most v Táboře prošel během podzimu loňského roku opravou. Je to krásné místo, které překvapí pěší turisty na cestě z Tábora do Klokot. 

 

Zajímavý starý most leží jihozápadně od centra města a vede přes řeku Tismenici. Kamenný mostek v Tismenickém údolí je zřejmě pozdně středověký, tzn. z konce 15. století. Most souvisí se starou, historickou cestou z Tábora do Klokot, nacházel se na staré vozové cestě, která vedla od kláštera Klokoty k řece Lužnici. Dodnes jsou na cestě patrné dávné vyjeté koleje.

 

Povrch mostu byl odborně očištěn, klenba opravena, vypadané kameny (které se podařilo dohledat v potoce) doplněny a  spáry vyplněny maltou. Práce pro Město Tábor provedla společnost ULAS s. r. o. oprávněná pro práce s památkovými objekty.

Město Tábor vlastní 20 mostních objektů, na kterých každoročně probíhají tzv. mostní prohlídky. Slouží k zajištění bezpečnosti a plánování každoroční údržby těchto staveb.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: fb Města Tábor

Foto: fb Města Tábor

 

více …