Jihočeské
Zelenenoviny.cz

V Českých Budějovicích mohou zájemci každý všední den odpoledne navštívit veřejně přístupnou zahradu na sídlišti Vltava. Jde o Ukázkovou přírodní zahradu s prvky trvalé udržitelnosti. Zejména pro děti je zde připraveno mnoho herních, prožitkových a vzdělávacích prvků. 

 

Ekocentrum Cassiopeia provozuje přírodní zahradu v areálu mateřské školy Jizerská v Č. Budějovicích. Zahrada reprezentuje netradiční pojetí veřejné zeleně, ve kterém je ponecháván větší prostor pro samovolné přírodní procesy. Vyvažuje tím okolní prostředí městského sídliště, je lokálně významným ohniskem biodiverzity a prvkem "modro-zelené infrastruktury" pro adaptaci na klimatickou změnu.

 

Přírodní zahrada slouží pro vzdělávací účely (výukové programy pro školy, semináře a workshopy pro pedagogy i pro širokou veřejnost). Několikrát ročně se zde konají organizované volnočasové akce pro rodiny s dětmi. V areálu se nachází také malá komunitní zahrada s deseti vyvýšenými záhony z dřevěných palet.

 

Zahrada je přístupná pro veřejnost i mimo organizované akce. Děti s oblibou využívají pro hry kuchyňku z dřevěných palet, ležící kusy kmenů, klikaté štěrkové cestičky mezi záhony, pozorují vodní bezobratlé živočichy a rostliny vylovené z tůňky, půdní živočichy ukryté pod pařezy, vytvářejí stavby z různých přírodnin apod. V zahradě jsou umístěné dvě venkovní knihy (ptáci na zahradě, tvorba a údržba zahrady) a informačních cedule u různých biotopů. Děti si mohou vyzkoušet také stezku zahradou spojenou s malováním jednoduchých obrázků.

 

Zahrada je pro veřejnost otevřená každý pracovní den v odpoledních hodinách (min. od 14 do 18 hodin).

 

Tvorbu a údržbu přírodní zahrady podporuje statutární město České Budějovice. Provozování přírodní zahrady se samoobslužnými aktivitami pro veřejnost podpořil v roce 2021 Jihočeský kraj v rámci sítě Krasec.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Krasec (Krajská síť environmentálních center)

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Město Písek bojuje se suchem také tím, že zavádí mozaikové sečení trávy. Lepší mikroklima města a zadržování vody jsou hlavními důvody promyšlenější péče o městskou zeleň. Květinové ostrůvky a různé ornamenty navíc prostor ozvláštňují.

 

Písek již třetím rokem patří k městům, která při údržbě trávníků využívají metody šetrnější k přírodě. Kromě toho, že se travnaté plochy sečou oproti předešlým rokům na vyšší výšku a méně často, dochází u nich k plánovanému vymezení ploch, u kterých se sečení cíleně vynechává. Tento způsob se označuje jako mozaiková seč, a na území města Písku se postupně objevuje na přibližně třech hektarech. Pro mozaikovou seč jsou vybírána místa s největším podílem kvetoucích rostlin, aby se maximálně podpořila biodiverzita v dané lokalitě.

Letos poprvé jsou tyto neposečené plochy mozaiky ztvárněny v trávnících neobvyklými ornamenty organických tvarů. První vznikly na louce u Šarlatského rybníku a v parku na Pakšovce. Postupem času je budou pracovníci Městských služeb Písek vytvářet i v jiných lokalitách, například na sídlištích.

Tím, že se část plochy neposeče, dokáže porost zadržet více vláhy, chladí a slouží také hmyzu jako útočiště a životní prostor pro všechna jejich vývojová stádia, kterým mimo jiné zajišťuje potravu. „Mozaikové sečení v Písku již v minulých letech ocenila odborná i laická veřejnost a stalo se také inspirací dalším městům. Díky němu se daří lépe hmyzu a zlepšuje se mikroklima městského prostředí. Nově vytvářené ornamenty navíc mozaiky vizuálně zatraktivňují pro místní obyvatele,“ uvedl koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň.

Mozaikové sečení je jedním ze způsobů boje se suchem. Jeho základem však je lepší hospodaření s dešťovou vodou. „U všech nových zpevněných ploch, jakými jsou parkoviště, komunikace či chodníky, jsou upřednostňovány polopropustné nebo propustné dlažby. Pokud je z nějakých důvodů nelze použít, přistupuje se alespoň ke spádování dešťových vod do okolních ploch zeleně, mnohdy i za pomoci větších mezer v obrubnících,“ uvedl Ondřej Kofroň.

U některých parkovišť se dokonce objevily vsakovací pásy, které jsou dosázeny vhodnými trvalkami. Neméně důležitým způsobem je také zvyšování podílu vysazované zeleně, která odpařováním ochlazuje své okolí a snižuje tak tepelné ostrovy.

Město také průběžně doplňuje výpadky dřevin v uličních stromořadích a městských parcích. Díky neustálému prověřování vhodných ploch pro výsadbu se stromy objevují i na nových místech. Za poslední dva roky se tak na nová místa podařilo vysázet přibližně 300 nových stromů. Pro zefektivnění jejich zálivky k nim jsou umisťovány závlahové vaky a velmi se osvědčily i tzv. závlahové lamely. Kromě výsadby dřevin se v Písku zvyšuje podíl květin ve formě liliových luk, nové mobilní zeleně v centru města, nebo nových letničkových a trvalkových záhonů, které slouží i hmyzu. K lepšímu zdržování vody v krajině přispívají i nově zakládané květnaté louky.
 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Písek

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Na okraji obce Stoklasná Lhota u Tábora byl vybudován poměrně velký nový rybník a tůně. Vodní plochy vznikly především kvůli zadržování vody v krajině.

 

Stoklasná Lhota je jednou z 15 místních částí města Tábor, od nějž je vzdálena 3,7 km severně. Místo pro vybudování rybníku na okraji Stoklasné Lhoty bylo vybráno kvůli potřebě zadržovat vodu v krajině. V rámci realizace projektu byl vybudován nejen rybník, ale také tůně pro zlepšení retenční schopnosti území a posílení biodiverzity.

 

Samotná výstavba se skládala z několika na sobě závislých objektů. V ose rybníka byla zřízena stoka pro soustředění napouštěcího průtoku. Dno bylo vyspádováno v mírném sklonu ke stoce. Břehy jsou vysvahovány, díky čemuž jsou vytvořeny vhodné podmínky pro zvýšení biodiverzity na základě mechanických vlastností půdního profilu. Hráz je homogenní a využívá zeminu z prostoru zátopy. Sdružený objekt zahrnuje v sobě vypouštěcí zařízení a vlastní bezpečnostní přeliv.

 

Požerák, jehož šířka je 0,4 m, je vybaven uzamykatelným ocelovým poklopem a je osazen na betonovém základovém bloku z vodostavebního betonu, který je současně základovou konstrukcí. Pro přístup k požeráku slouží manipulační lávka s oboustranným trubkovým zábradlím. Vodní plocha rybníku je 7100 m², maximální hloubka 4,6 m. Vytěžená zemina při výstavbě rybníka a tůní je uložena do zemního valu, který je řešen jako hutněný zemní násyp.

 

Iniciátorem projektu byl Státní pozemkový úřad a obec Tábor. K financování byl využit Program rozvoje venkova. Projekt byl zařazen do 13. ročníku soutěže Má vlast cestami proměn – příběhy domova 2021/2022.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Proměny 2021

Foto: Proměny 2021

 

více …

Na Borkovických blatech se zase bude tvořit rašelina. Lesy ČR obnovily 9 hektarů a jejich projekt pokračuje.

 

Obnovit tvorbu rašeliny na Borkovických blatech, historickém jihočeském rašeliništi, zadržet v krajině vodu a vytvořit biotop pro vodomilné rostliny i živočichy bylo cílem dalšího dokončeného projektu Lesů Česká republiky. Během první etapy podnik investoval bezmála 250 tisíc korun, dalších 210 tisíc přispělo z dotačního programu Ministerstvo životního prostředí ČR.

 

Borkovická blata je chráněné území v okrese Tábor. S těžbou rašeliny se v katastru Borkovic skončilo v 80. letech minulého století. Kvůli odvodňovacím kanálům tak plochy postupně vysychaly a zarůstaly náletovými dřevinami. Lesy ČR kanály na 4,1 kilometru zaslepili a přehradili 43 dřevěnými přehrážkami, které na více než devíti hektarech lesa zadrží vodu a postupně se tak obnoví i tvorba rašeliny.

 

Podobná opatření se osvědčila při revitalizacích šumavských rašelinišť. Opatření jsou poměrně levná, ale účinná. Už po několika týdnech se znatelně zastavil odtok vody z oblasti a vytvořily se rozsáhlé mokřady. V jižní části území vznikla asi dvouhektarová laguna s mělkou vodou, kterou využijí k rozmnožování obojživelníci.

 

Projekt pokračuje druhou etapou na více než 60 hektarech lesa. Opět se podniku podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí.  

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Lesy ČR

Ilustrační foto: Pixabay.cz

 

více …

Kvetoucí městské trávníky zdobí právě teď České Budějovice. Průzkum těchto trávníků potvrdil značný počet blanokřídlého hmyzu, motýlů a brouků. Ochrana hmyzu ve městě tak není nemožná. 

 

V Českých Budějovicích rozkvetly městské trávníky hned na několika lokalitách, mimo jiné i na sídlištích Máj a Vltava, u výstaviště nebo u Velkého jezu. Ve vědeckém kampusu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU se stalo vytváření kvetoucích trávníků pravidlem. Kromě bylin mají tyto snahy podpořit ubývající opylovače i další hmyz. Právě na hmyz byl zaměřen průzkum městských trávníků, který letos proběhl v režii Cally, Sdružení pro záchranu prostředí.

„Bylo nám jasné, že kvetoucí trávníky budou hmyz přitahovat. Chtěli jsme ale zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi nimi a běžnými městskými trávníky sečenými několikrát do roka. Pro průzkum jsme vybrali důležité skupiny opylovačů, především samotářské včely, čmeláky či motýly, a také býložravé brouky ze skupin nosatců a mandelinek,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který měl průzkum na starosti.

 

Do průzkumu byly zahrnuty všechny lokality kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích. Ke každé ploše byla navíc vybrána kontrolní plocha v blízkém okolí, která je sečena běžným způsobem. Průzkum odhalil výskyt 46 druhů blanokřídlého hmyzu (včely, čmeláci, kutilky aj.), 15 druhů denních motýlů a 25 druhů býložravých brouků. Kvetoucí trávníky přitom hostily zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti kontrolním plochám.

 

„Ještě mnohem výraznější byl rozdíl, když jsme porovnali počty nalezených jedinců. Na kvetoucích plochách jsme zjistili oproti normálně sečeným trávníkům zhruba trojnásobný počet býložravých brouků a včel medonosných, pětinásobek samotářských včel a dokonce sedmkrát více denních motýlů,“ vypočítává Jiří Řehounek a dodává: „Výsledky průzkumu předčily naše očekávání. Potvrdily, že ochrana a podpora ubývajícího hmyzu v městském prostředí není složitá a její výsledky se projevují překvapivě rychle.“

 

Extenzivně sečené trávníky jsou jednou z aktivit neformální skupiny občanů Českých Budějovic, která si vytkla za cíl vyhledávat vhodné plochy a jednat s magistrátem i dalšími subjekty o úpravách jejich sekání. Na projektu se podílí také Calla a odborníci z Přírodovědecké fakulty JU a Akademie věd ČR. Aktuality k tématu jsou od letošního roku zveřejňovány na Facebookovém profilu „Rozkvetlé trávníky v ČB“.

 

Kromě extenzivně sečených trávníků běží v Českých Budějovicích několik let i projekt tzv. květnatých pásů v parku Stromovka a vědeckém kampusu, který vznikl z iniciativy pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU. Také tyto pásy vysetých kvetoucích bylin pravidelně sledují biologové z PřF JU, Biologického centra AV ČR a Cally.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …

V Prachaticích, v části Starého Města v ulici Zlatá stezka, prošel v posledních letech velkou proměnou nevyužitý dům. Teď bude díky dobrovolníkům sloužit samým užitečným činnostem pro všechny generace.

Nevyužitý a neudržovaný prostor u domu, ve kterém sídlí společnost KreBul Prachatice, dobrovolníci upravili a uklidili. Vyrobili také nábytek a vyvýšené truhlíky z palet. Podle potřeb je prostor upravován např. rozšířením zahrady, výrobou plotu, knihobudky, instalace cvičícího prvku či venkovního posezení, srovnáním plochy, výsadbou zeleně, rostlin, bylin do truhlíků nebo výsadbou Stromu republiky ke 100. výročí republiky, instalací sudu na dešťovou vodu a kompostéru.

Hlavním realizátorem proměny je společnost KreBul, o.p.s. Prachatice, Klub zdravotně postižených, SeniorPoint Prachatice a dobrovolníci. Mezigenerační komunitní zahrada nabízí prostor pro setkávání, oddech i realizaci nejrůznějších aktivit. Zahrada je volně přístupná a nabízí prostor k posezení kolemjdoucích pár minut od centra města.

Zrekonstruovaný prostor je místem konání celé řady projektů: Tajemná zahrada; Výměna bylinek a sazenic, cibulek; Víkend otevřených zahrad; Vzdělávací prostor smyslové aktivizace, ale např. i Zdravého životního stylu. Probíhají zde také venkovní výstavy, hudební vystoupení, nebo třeba cvičení Šité na míru. Vznikly i nové tradice, jako adventní setkání u ozdobeného vánočního stromu v zahradě, výstava a zdobení velikonočního vaječného stromu.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Proměny 2021

Foto: Proměny 2021

 

 

 

více …