Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Zákonem chráněný, silně ohrožený, velmi ozdobný druh naší květeny, hořec hořepník, je vytrvalá bylina se zvonkovou, nálevkovitou, sytě azurově modrou, vzácně i bílou, korunou. Kvete od července do září a v jižních Čechách právě přichází jeho čas. 

V přírodní památce Pastviny u Zahorčic nyní kvetou kriticky ohrožené hořce hořepníky a na nich jsou pozorována vajíčka velmi vzácného modráska hořcového.

Právě rozkvétají kriticky ohrožené hořce hořepníky (Gentiana pneumonanthe). V PP Pastviny u Zahorčic byly ověřeny exempláře i s vajíčky velmi vzácného modráska hořcového (Maculinea alcon). Ten má složitý životní cyklus, během kterého musí ve správný čas naklást vajíčka na květy hořců. Housenky po vylíhnutí 2-3 týdny vyžírají semeník a poté padají na zem. Na zemi čekají na specifické mravence, které pomocí chemických atraktantů ošálí. Mravenci je odnáší do mraveniště, kde se o ně starají jako o vlastní. Po zakuklení a vylíhnutí už motýlek nemá chemickou ochranu a mravenci poznají, že byli oklamáni. Motýl musí rychle utéct z mraveniště, k útěku mu pomáhají i peříčkovité šupinky, které zůstávají mravencům v kusadlech. Když se mu podaří utéct, musí po spáření najít nakvétající hořec.

Díky správně nastavené péči se na několika lokalitách v jihočeském kraji dá na oba vzácné druhy narazit. Když se ale poseká louka v době květu hořců, je to pro modráska hořcového fatální.

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK

Zdroj foto: AOPK

Rybník Olšina je unikátní vodní dílo v přírodě Boletického prostoru. Místo je přímo oáza klidu v nedávno ještě zapovězeném koutě Šumavy na Českokrumlovsku, který byl dlouhodobě uchráněn od intenzivního civilizačního ruchu díky vojenskému území. Rybník je s rozlohou 138 hektarů v nadmořské výšce 731 metrů nejvýše položeným chovným rybníkem v České republice a největším rybníkem Šumavy.

Naučná stezka okolo rybníku Olšina, dlouhá přes 7 kilometrů, Vás provede jedinečnou Šumavskou přírodou a cestou se dozvíte zajímavé informace o místní přírodě a historii.

Podnět ke vzniku této stezky padl již dávno, teprve s otevřením Boletického vojenského újezdu veřejnosti však mohla být tato myšlenka rozpracována. Na okruh se dostaneme z nástupních míst, která byla umístěna poblíž stávající dopravní infrastruktury. Hlavním nástupním bodem je tak místo u plánovaného infocentra v rámci areálu VLS, kde také návštěvníci mohou zaparkovat svá auta a získat potřebné informace. Je zde také restaurace a možnost ubytování. Dalším doporučeným bodem pro nástup na stezku je na hráz rybníka u vlakové zastávky, kde taktéž můžeme zaparkovat. Návštěvníci stezky mohou přijet autem, lépe však vlakem, nebo pěšky po stávající turistické trase. Okruh je veřejně přístupný a část mohou navštívit i lidé s omezenou schopností pohybu.

Redakčně upraveno

Zdroj: Vojenské lesy a statky s.r.o.

Zdroj foto: Pixabay

Vydejte se na výlet za krásami Šumavy pohodlně ekologickými autobusy, které zajišťují dopravní spojení po celé Šumavě. Můžete navštívit celou řadu šumavských zajímavostí, kam byste se vlastním automobilem nedostali. Zelené autobusy převážejí i kola. 

Od 1. července vyjede autobus vybavený přívěsem na převoz kol na linku Vimperk – Zdíkov – Stachy – Zadov – Churáňov – Kvilda a zpět.

Od 11. července se tato linka prodlouží až do obce Borová Lada.

Autobusovou linku, která bude z Vimperku vyjíždět od pondělí do pátku vždy v 8:00 hodin a v 16:10 hodin a navazuje na vybrané spoje Zelených autobusů, které provozuje Plzeňský kraj, plně provozuje a financuje město Vimperk.

Linka Vimperk – Kvilda – Borová Lada bude v provozu až do 31. srpna.

Jízdní řády jsou k dispozici na Informačním centru města Vimperk, informačních centrech Správy NP Šumava a oficiálních internetových stránkách města Vimperk www.vimperk.cz a Správy NP Šumava www.npsumava.cz.

Redakčně upraveno

Zdroj: NP Šumava

Zdroj foto: Pixabay

Když se řekne chovat včely, většina lidí si představí dřevěné úly na vesnické zahradě nebo louce a včelky létající a sbírající pyl v otevřené, zelené krajině. Chovat včely je ale možné i ve městech, o čemž se můžeme přesvědčit přímo na střeše Českobudějovické radnice. 

Čtyři úly včel byly na střechu radnice umístěny v dubnu 2013. Jeden úl má v současnosti asi 80 000 dělnic, 1500 trubců a jednu matku, která je takovou řídící jednotkou. Její existence totiž rozhoduje o bytí či nebytí celého společenství. Zároveň svému včelstvu udává charakter, jako je například mírnost, medný výnos a celková kondice.

„Systém chovu včel je přizpůsoben  podmínkám, kterým jsou včely na střeše radnice vystaveny. Hlavně konstrukce úlu je přizpůsobena tomu, aby včelky byly schopné zdárně překonat parné letní dny. Přestože včelaření v současnosti prochází velmi složitým obdobím kvůli klimatickým změnám a má přímou souvislost s horšícím se zdravotním stavem včelstev v celé České republice, včelám na střeše radnice se od začátku velmi daří. Zejména v zimním období jsme zatím nezaznamenali žádné ztráty, což je velice pozitivní,“ říká primátor Jiří Svoboda.

Aktuálně jsou včely v plném rozvoji a probíhá snůškové období. Při prvním vytáčení koncem května byl výnos kolem 45 kg květového medu. „Radniční med v malých skleničkách si z našeho města odnášejí jako prezent významné návštěvy,“ dodává primátor.

Redakčně upraveno

Zdroj: město České Budějovice

Zdroj foto: Pixabay

Květnatá louka, to je druhově pestrý trávník s menší intenzitou sečení, který napodobuje přirozenou skladbu bylin. Její bohaté květy nabídnou hmyzu dostatek potravy a ten se nám odvděčí dostatečným opylováním zahrady, tedy i následnou bohatou úrodou plodů. Dvě květné louky, liliové, založilo letos na jaře i město Písek. 

Výsadbu a výsev dvou liliových luk se podařilo provést minulý týden v Písku díky spolupráci koordinátora městské zeleně se zahradníky městských služeb. 

„Liliová louka nás zaujala v loňském roce v krajském městě, proto jsme se rozhodli vyzkoušet ji i u nás. Svojí paletou barev a druhovou pestrostí určitě zaujme obyvatele města, a protože jsou vysázené lilie dosety směsí lučních květin a letniček, bude prospěšná i pro hmyz,“ informuje Ondřej Kofroň, koordinátor městské zeleně z odboru životního prostředí. 

Na technologii strojové výsadby se přijeli se zájmem podívat i zástupci měst Strakonice a Tábor. Té však předcházelo již od začátku roku vytipování vhodných lokalit, jejich příprava, ale také velká nejistota, zda k realizaci vůbec dojde. „Vzhledem ke globální pandemii jsme museli s dodavateli řešit dopravu hlíz lilií, které uvízly ve Francii a také dopravu sázecího stroje, který v době uzavřených hranic zůstal na Slovensku,“ vzpomíná Ondřej Kofroň na problémy, které vytvoření louky provázely. I přes tyto obtíže se podařilo výsadbu uskutečnit ve vhodném termínu tak, aby květiny naplno rozkvetly již v tomto roce. 

Počátkem léta bude možné louku obdivovat v centrálním prostoru před pomníkem legionářů v parku na Mírovém náměstí. Tomuto místu se tak po několika letech vrátí atraktivita v podobě proměnlivé květinové výsadby. Druhou lokalitou, kde bude louka k vidění, je promenáda pod píseckým hradem. Vidět tedy bude také od Kamenného mostu a z cyklostezky na protějším břehu řeky, aby svou barevností upoutala a potěšila i turisty, kteří do Písku zavítají. 

„Liliová louka je složena z několika druhů lilií, které nakvétají postupně, a proto se budou záhony barevně měnit. Objevovat se zde budou barvy v tónech teplého léta – žlutá, oranžová a purpurová. Později se začnou prosazovat květiny z luční a letničkové směsi, vlčí máky, chrpy, řebříčky či sluncovky kalifornské,“ doplňuje Ondřej Kofroň. Tyto rostliny zde budou dominovat až do zámrazu, kdy se celý záhon poseče, aby v dalším roce a po dobu alespoň následujících pěti let znovu těšil oči kolemjdoucích. 

Louky nyní potřebují klid na to, aby vůbec mohly vyrůst, stanoviště byla proto opatřena cedulkami s textem „Budu pro hmyz i pro oko“. Tak mějte oči otevřené, ať si tu slibovanou barevnou krásu nepošlapete.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Písek

Zdroj foto: Pixabay

Radní města Písek se přes zimu zabývali možnostmi, jak zlepšit a podpořit zeleň svého města. Vytipovávali nová místa pro výsadbu dřevin a vybírali vhodné druhy zeleně, které vytvoří rozložitější koruny a v létě poskytnou stále více ceněný stín. Výsledek jejich snažení stojí za to. 

„Jarní objednávka dřevin se tak v letošním roce rozrostla k úctyhodným 150 kusům nových stromů pro město. Mezi vybranými druhy se nově objevuje například buk Rohanův, dub uherský, dřezovec trojtrnný, javor babyka, jerlín japonský, jeřáb duryňský, jeřáb oskeruše, nové odrůdy lip a odrůdy třešní Sakur. V celkovém počtu stromů je zahrnuta náhradní výsadba za pokácené dřeviny, ale z velké části též obsahuje zcela nové výsadby, které doplní výpadky v parcích, uličních stromořadích nebo budou situovány na místa, kde doposud stromy chyběly,“ říká koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň z odboru životního prostředí.

Pro letošní jaro se též intenzivně připravuje výsadba Nové Hradišťské aleje. Město požádalo o podporu z grantového programu ŠKODA stromky. Stromy budou lemovat ulici Na Rozhledně. Ta je v současné době bez doprovodných dřevin. „Novou výsadbou zde dojde k navrácení aleje do míst, na kterých je zaznamenána historickými mapami již v první polovině 19. století. Její realizací se významně podpoří krajinný ráz Hradišťského vrchu ve směru od centra města. Stromy zde vytvoří nový krajinný prvek, který propojí zemědělskou a urbanizovanou krajinu. Doplní měřítko území a podpoří jeho biodiverzitu. Vysazované duby zde výraznou měrou sníží negativní vlivy na kvalitu životního prostředí – hlučnost, prašnost a exhalace. Na této aleji dojde v Písku poprvé k aplikaci nového způsobu ochrany kmenů před mrazem a sluncem, a to pomocí speciálního bílého nátěru. Dále zde budou poprvé vyzkoušeny nové závlahové lamely pro účinnější zálivku stromů vysazených v krajině,“ informuje Kofroň.  

Nezapomíná se ani na květinovou výzdobu, která město v jarních a letních měsících rozzáří spoustou barev. Už koncem minulého roku bylo objednáno 26 závěsných květináčů na lampy v centru města. V nich budou kvést povijnice batátové, surfinie a kavyly péřovité podobně jako v květinových pyramidách před budovou radnice či na radničním balkonu. Zmiňované letničkové výsadby se tak v letošním roce stanou jednotícím prvkem Vnitřního Města.

„Na několika místech se chystáme vysít květinovou louku s liliemi. Objevit by se měla třeba v parku na Mírovém náměstí. Před úřadem práce dojde ke zvětšení a scelení letničkových záhonů, které doplní vybrané zeleninové druhy, kupříkladu nevšední artyčok kardový. Dále se budeme věnovat i trvalkovým výsadbám, které po zimě a bohužel také poničení sešlapem budou dosázeny novými rostlinami. Rád bych znovu apeloval na obyvatele Písku, aby neničili práci zahradníků a vážili si společné snahy o zlepšení městského prostoru,“ dodává Ondřej Kofroň.

Redakčně upraveno

Zdroj: Město Písek

Zdroj foto: Pixabay