Jihočeské
Zelenenoviny.cz

Dva rybníky v Novém Vrátě jsou zbaveny odpadků a jejich hladiny se opět, obrazně řečeno, lesknou.

„Společnost Lesy a rybníky města Českých Budějovic provádí jejich pravidelné čištění v součinnosti s projektem studentů Gymnázia Jírovcova. Obě vodní plochy totiž poslouží k inventarizaci a monitoringu fauny i flóry pro studentské práce. Obavy občanů z ekologického zatížení vyvrátily příznivé výsledky chemické analýzy,“ říká primátor Jiří Svoboda, který se přijel na místo podívat. Český rybářský svaz využívá Pekařský a Dolní rybník také k výuce dětí, kdy se učí rybářskému řemeslu

zdroj: www.c-budejovice.cz

více …

V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování atmosféry a změnách klimatu.

Českobudějovičtí hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR české vodní nádrže dlouhodobě sledují. Nejdéle – téměř šest dekád (od roku 1959) – monitorují kvalitu vody v nádrži Slapy na Vltavě a od roku 1979 v nádrži Římov na Malši. Aktuálně výsledky svých analýz publikovali v několika významých vědeckých časopisech.

„Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpuštěných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech,“ říká jeden z autorů studie, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Rozsáhlé a často zbytečné meliorace zemědělské půdy zkrátily dobu zdržení dusíku v půdách, což způsobilo jeho odplavování do vody. K tomu se přidalo nadužívání syntetických hnojiv a další nevhodné zemědělské praktiky a společně vyústily do prudkého nárůstu koncentrací dusičnanu ve vodě, které dosáhly maxima na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.

Pozitivní obrat přišel po roce 1989, kdy došlo k jejich významnému poklesu s přechodem na tržní hospodářství, které bylo spojeno s ukončením meliorací, útlumem zemědělské výroby, snížením dávek a ekonomičtější aplikací hnojiv. K úbytku dusičnanů ve vodě přispělo i účinnější čištění odpadních vod a snížení množství škodlivin v atmosféře.

Zatímco ve vodě klesá podíl dusičnanů, nedá se to bohužel říci o fosforu, který se dostává do nádrže Slapy zejména s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren odpadních vod a který je hlavní příčinou růstu sinic. Změny v koloběhu fosforu jsou pak příčinou větší zranitelnosti tohoto zdroje vůči eutrofizaci. Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období.

Vliv klimatické změny na kvalitu vody je zase jasně demonstrován na obou nádržích nárůstem teploty hladinové vrstvy od počátku devadesátých let. „Na Římově i na Slapech vzrostla teplota vody za posledních 30 let o cca 1 °C, tedy zhruba 0.3 stupně za jednu dekádu. Největší oteplení je patrné v jarních měsících – dubnu, květnu a červnu,“ uvádí Petr Znachor.

Po analýzách iontového složení vody a dalších abiotických faktorů se vědci následně zaměří na to, jak na změny kvality vody zareagovaly živé organismy.

zdroj:ekolist.cz

více …

Přestřižením pásky byla 14. listopadu symbolicky završena obnova tří retenčních nádrží v píseckých lesích na Okrouhlickém potoce u Údraže. Stavbu za zhruba pět milionů korun provedla firma Biggest, s. r. o., přičemž většinu nákladů pokryje dotace z Ministerstva zemědělství ČR.

„Obnovu tří zaniklých rybníků o celkové ploše 1,3 hektaru iniciovala společnost Lesy města Písek, která v oblasti hospodaří,“ říká Petr Matoušek z odboru investic a rozvoje. „Svému účelu sloužily už v předminulém století.“
Retenční nádrže na Okrouhlickém potoce nebudou určeny primárně k chovu ryb, ale k zadržování vody v krajině. Současně by měly také chránit vesnice Údraž a Jehnědno před následky přívalových dešťů.
„V posledních letech se několikrát opakovala období dlouhodobého sucha. To lesům výrazně nesvědčí a stromy ve velkém usychají,“ vysvětluje Václav Zámečník, jednatel společnosti Lesy města Písek. „Když přijde přívalový déšť, vyschlá půda nedokáže vodu ve větším objemu vsáknout, proto hledáme způsoby, jak to napravit a učíme se od našich předků. Obnova retenčních nádrží, kterými už tenkrát v krajině přirozeně zadržovali vodu, je jednou z takových cest.“

Důležitou funkcí lesních rybníků a jezírek je rovněž zvyšování biodiverzity. Slouží jako životní prostor pro obojživelníky i řadu dalších živočichů a rostlin. Jsou významným krajinotvorným prvkem a v neposlední řadě mohou mít případné rekreační využití.

V píseckých lesích bylo dosud obnoveno šest kdysi zaniklých rybníků a další se chystají.

Irena Malotová, tisková mluvčí

zdroj: mesto-pisek.cz

více …

Přímé spojení z Prahy na Šumavu nabízejí České dráhy. Vlak pojede z Prahy až do Nového Údolí na Prachaticku. Expresní vlak František Seidel zajistí spojení do turisticky atraktivní části Šumavy a navazující autobusové spojení do Pasova.

„Jsem velmi rád, že díky prodloužení expresu až do Nového Údolí bude fungovat spojení s bavorskou stranou. Zastávka Nové Údolí bezprostředně u hranice poblíž Haidmühle se tak stane od května místem průchodného železničního a autobusového spojení mezi Prahou a Pasovem,“ uvedl Michal Štěpán, člen představenstva Českých drah a dodal: „Na expresy budou navíc navazovat i linky ČD Šumava BUSů, takže si cestující můžou naplánovat cestu z Prahy a navštívit třeba barokní Holašovice zapsané na seznamu UNESCO nebo vyjet lanovkou na horu Kleť.“

Přímé spojení na Šumavu je prodloužením expresního vlaku Ex 531 / 532 Josef Seidel. Ten vyjíždí v 8:02 z Prahy hl.n., do Českých Budějovic přijíždí v 10:02 a do Českého Krumlova, kde dosud končil,  v 10:50. Odtud bude vlak nově pokračovat až do Nového Údolí jako rychlík vyšší kvality (Rx) pojmenovaný po synovi Josefa Seidla Františkovi. Příjezd do Nového Údolí bude ve 12:16. Zpět z Nového Údolí vlak odjede ve 12:35, do Českého Krumlova přijede ve 14:00, do Českých Budějovic v 15:42 a do Prahy hl.n. v 16:57. Přímé expresy budou v době od 6. května do 4. června jezdit v sobotu a v neděli, v letní sezóně od 10. června do 17. září denně a od 23. září do 29. října opět v sobotu a v neděli.

Od prosince 2016 se výrazně změnilo spojení Prahy, Tábora a Českých Budějovic. Ministerstvo dopravy objednalo vedle tradičních rychlíků také devět párů expresních vlaků, které nabízejí historicky nejrychlejší spojení jihočeské metropole s hlavním městem. Doby jízdy mezi Prahou a Českými Budějovicemi se zkrátily na 1 hodinu 58 minut směrem na jih republiky, a na 2 hodiny a 4 minuty směrem do hlavního města. Spoje jsou rozložené do celého dne s tím, že v ranní špičce do Prahy a v odpolední špičce z Prahy jedou ve zkráceném intervalu 1 hodina. Čtyři páry expresů pokračují do Lince a jeden pár do Českého Krumlova, nyní tedy až do Nového Údolí.

Expresy nabízejí komfortní vozy a další doplňkové služby, například občerstvení formou roznášky, tzv. minibar. V jeho nabídce jsou teplé nápoje jako káva a čaj v ceně od 10 Kč, chlazené nápoje jako voda a slazené nápoje od 12 Kč, pivo od 25 Kč a drobné občerstvení jako jsou např. oplatky Horalky od 10 Kč nebo sladké a slané pečivo. Cestující v  1. třídě mají navíc bonusovou službu, která zahrnuje půllitrovou láhev vody a denní tisk.

Spoje Praha – České Budějovice patří k vyhledávaným také mezi cykloturisty. Proto České dráhy do vybraných vlaků zařadí speciální vůz pro uložení jízdních kol formou úschovy během přepravy. Cyklisté mohou využít celodenní síťovou jízdenku pro přepravu jízdního kola v ceně 99 Kč.

více …

Se začátkem turistické sezóny otevírají České dráhy další cyklopůjčovny v Jihočeském kraji. K pěti celoročně otevřeným - Třeboň, zastávka Třeboň lázně, Jindřichův Hradec, Veselí nad Lužnicí a Tábor přibude dalších šest půjčoven: Horní Planá, Volary, Písek, Strakonice, Český Krumlov a Lipno nad Vltavou. K dispozici jsou také elektrokola a koloběžky.

Kola je možné si vypůjčit od 1. dubna do 31. října. Od června do konce září se nabídka rozšíří o šumavskou půjčovnu v Nové Peci a v Černé v Pošumaví. Kola můžou cestující vracet nebo si je po předchozí objednávce sedm dní předem půjčit také ve stanicích České Velenice, Kardašova Řečice, Milevsko, Nová Bystřice, Prachatice, Vyšší Brod klášter a Vimperk. Kola z jihočeských půjčoven ČD lze vracet až v Jihlavě, Telči, Náměšti nad Oslavou, Třebíči a Znojmě. Vypůjčená kola je možné bezplatně přepravovat v regionálních vlacích (kategorie Os a Sp) po celé síti Jihočeského kraje a také v na vybraných tratích kraje Vysočina a na jižní Moravě.

Síť půjčoven kol ČD v Jihočeském kraji je nejrozsáhlejší v rámci České republiky a těší se velkému zájmu veřejnosti. Letos vstupuje už do 15. sezóny. 

Vydat se na výlet s vypůjčeným kolem ČD je velmi pohodlné a přináší řadu výhod. Zákazník se nemusí vždy vracet na místo startu svého výletu. Na vybraných tratích přepravuje vypůjčené kolo zdarma, může svůj cyklovýlet kombinovat s pěší turistikou a využít bezplatné úschovy v určených stanicích. Zájemcům nabízí dopravce kvalitní kola s předpisovou výbavou a pravidelným servisem. Při zapůjčení kola je nezbytné podepsat nájemní smlouvu, předložit dva osobní doklady (občanský, řidičský průkaz nebo např. In Kartu ČD), zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci.

Ceníky půjčovného v půjčovnách Českých drah v Jihočeském kraji

Jednodenní nájemné:

• základní:  199 Kč
• zlevněné: 159 Kč (pro držitele In Karty nebo jízdenky ČD, Rail plus, Eurail a Interrail)

Půldenní nájemné (maximálně 5 hodin):

• základní:  159 Kč
• zlevněné: 129 Kč (pro držitele In Karty nebo jízdenky ČD, Rail plus, Eurail a Interrail)

Hodinové nájemné (60 minut):

• základní:  35 Kč
• zlevněné: 25 Kč (pro držitele In Karty nebo jízdenek Eurail nebo Interrail)

Víkendové nájemné (od pátku od 12:00 hod. do neděle do 18:00 hod.):

• základní:  459 Kč
• zlevněné: 379 Kč (pro držitele In Karty nebo jízdenek Eurail nebo Interrail)

Podrobný ceník je na webu www.cd.cz/cdbike.

Také v letošní sezóně je síť cyklopůjčoven ČD dostupná ve všech krajích České republiky. Národní dopravce nabízí celkem 96 půjčoven.  Veškeré informace o půjčovnách i přepravě kol ve vlacích ČD jsou k dispozici na www.cd.cz/cdbike.

více …

Bývalý budějovický tankodrom je nesporně unikátní území. Mozaika lesů, luk, křovin a rybníků se stala v 90. letech oblíbeným vycházkovým místem pro dvě největší místní sídliště, Máj a Vltavu. Setkávají se zde cyklisté, houbaři, pejskaři, rodiče s dětmi i senioři. Tankodrom se stal v poslední době přirozenou spojnicí krajského města s další přírodovědně zajímavou lokalitou, přírodní rezervací Vrbenské rybníky.

Protože řadu návštěvníků tankodromu tvořili i jihočeští biologové a ochranáři nebo studenti Přírodovědecké fakulty JU, záhy se toho o přírodě tankodromu celkem dost vědělo. Jenže s odchodem armády zmizelo i narušování vegetačního povrchu, vytváření nových tůní a další narušování, které prospívalo řadě ohrožených druhů. Začalo zarůstání tankodromu třtinou křovištní a náletovými dřevinami, zato ohrožené druhy úplně zmizely nebo se jejich populace výrazně zmenšila. Velká část území se sice stala součástí evropsky významné lokality, zatím však bez viditelného efektu.

V únoru a březnu letošního roku se však karta obrátila. Na dvou místech tankodromu mohli jeho návštěvníci zaslechnout motorovou pilu nebo pozorovat při práci bagr. Zásluhu na obratu má především projekt Gymnázia Jírovcova, konkrétně jeho studentů pod vedením Jarmily Ichové. Jeho cílem je alespoň na některých plochách udržet bezlesá stanoviště a obnovit tři nezastíněné tůně. Těžší práce provádějí pracovníci společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice, zbytek gymnazisté, kteří se také chystají ručně kosit jednu z posledních lučních enkláv na tankodromu. Projekt finančně podpořil českobudějovický magistrát.

„S původním nápadem na obnovu přišel pan Michal Kohn z městské komise životního prostředí. Oslovil mě, protože věděl, že se studenty takové projekty děláme. Trvalo dva roky, než jsme vyřídili všechna povolení a sehnali peníze a bez jeho podpory by se to zřejmě nepodařilo,“ říká ke vzniku projektu Jarmila Ichová a dodává: „Tankodrom a především místa, kde se bude nyní zasahovat, chceme využít i k výukovým účelům. Naši studenti zde mohou zpracovávat svoje práce, které využijí v rámci Středoškolské odborné činnosti nebo jako maturitní.“

Ačkoli kácení a bagrování může na první pohled vypadat dramaticky, přírodě na tankodromu pomůže. Nezbývá než doufat, že nejde o poslední pokus zachovat v tomto cenném kousku přírody nelesní stanoviště, ale začátek nového trendu, na jehož konci bude tankodrom pestrou mozaikou stanovišť a útočištěm běžných i ohrožených druhů. A že zároveň zůstane oblíbenou rekreační plochou i pro Budějovičáky.

více …