Dobrovolníci ze spolku Voda a zeleň v Písku vysadili v polovině listopadu téměř 50 ovocných stromů a keřů do biokoridoru nadregionálního charakteru v lokalitě Nad Kuchyňkou na severním okraji Písku.
Pomohli tak s realizací již třetího ekologického projektu podpořeného z prvního ročníku Participativního rozpočtu města Písku. Předložil jej spolek Voda a zeleň v Písku a jeho cílem bylo zachování biodiverzity a podpora života hmyzích společenstev v této oblasti.
„Jedná se o jedinečnou lokalitu starého třešňového sadu, na který navazuje biotop travnaté meze. Na části tohoto významného prvku územního systému ekologické stability (ÚSES), a to na svahu s převážně jižní expozicí, se vyskytuje teplomilná luční vegetace s mnoha zajímavými druhy hmyzu, zejména motýly. Proto bylo prostorové a druhové složení dosadby navrženo tak, aby odpovídalo ekologickým nárokům zde žijících živočišných a rostlinných společenstev,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí, který s realizací projektu spolku pomáhal.
Spolek Voda a zeleň vznikla jako skupina pro všechny, které zajímá ochrana vody a zeleně v městě Písku.
„Spousta stromů v biokoridoru odchází, proto jsme zde vysadili nové, aby místo, které živočichům poskytuje útočiště a potravu, bylo i nadále funkční. Starou zeleň jsme doplnili třešněmi, ořešáky, hrušněmi, jabloněmi nebo švestkami,“ doplnila Veronika Paluková ze spolku Voda a zeleň v Písku.
Před samotnou výsadbou zástupci odboru životního prostředí dobrovolníkům popsali význam prvků územního systému ekologické stability v krajině, jejich funkce a další souvislosti. Do samotné výsadby se kromě dospělých pustily s nadšením i děti.
V rámci tohoto projektu bude také ošetřeno zdravotně bezpečnostním řezem 62 starých stromů rostoucích po celé ploše sadu. Počítá se také s komunitním vybudováním suchých skládaných valů z kamene nasbíraného na přilehlých polích, s instalací hmyzovišť přírodního rázu a instalací velké informační cedule z akátového dřeva na začátku biokoridoru.
Součástí projektu je také zajištění následné péče o všechny nově vysazené dřeviny po dobu pěti let, včetně zálivky, doplňování mulče a zajištění tvarovacího řezu. „Vzhledem k nadregionálnímu významu biokoridoru s označením K114 považujeme zfunkčnění, byť jen třeba takto malé části ÚSES, za velký přínos v rámci postupného zvyšování ekologické stability krajiny Písecka,“ dodal David Schwedt.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Město Písek
Foto: Město Písek
