Bývalý budějovický tankodrom je nesporně unikátní území. Mozaika lesů, luk, křovin a rybníků se stala v 90. letech oblíbeným vycházkovým místem pro dvě největší místní sídliště, Máj a Vltavu. Setkávají se zde cyklisté, houbaři, pejskaři, rodiče s dětmi i senioři. Tankodrom se stal v poslední době přirozenou spojnicí krajského města s další přírodovědně zajímavou lokalitou, přírodní rezervací Vrbenské rybníky.
Protože řadu návštěvníků tankodromu tvořili i jihočeští biologové a ochranáři nebo studenti Přírodovědecké fakulty JU, záhy se toho o přírodě tankodromu celkem dost vědělo. Jenže s odchodem armády zmizelo i narušování vegetačního povrchu, vytváření nových tůní a další narušování, které prospívalo řadě ohrožených druhů. Začalo zarůstání tankodromu třtinou křovištní a náletovými dřevinami, zato ohrožené druhy úplně zmizely nebo se jejich populace výrazně zmenšila. Velká část území se sice stala součástí evropsky významné lokality, zatím však bez viditelného efektu.
V únoru a březnu letošního roku se však karta obrátila. Na dvou místech tankodromu mohli jeho návštěvníci zaslechnout motorovou pilu nebo pozorovat při práci bagr. Zásluhu na obratu má především projekt Gymnázia Jírovcova, konkrétně jeho studentů pod vedením Jarmily Ichové. Jeho cílem je alespoň na některých plochách udržet bezlesá stanoviště a obnovit tři nezastíněné tůně. Těžší práce provádějí pracovníci společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice, zbytek gymnazisté, kteří se také chystají ručně kosit jednu z posledních lučních enkláv na tankodromu. Projekt finančně podpořil českobudějovický magistrát.
„S původním nápadem na obnovu přišel pan Michal Kohn z městské komise životního prostředí. Oslovil mě, protože věděl, že se studenty takové projekty děláme. Trvalo dva roky, než jsme vyřídili všechna povolení a sehnali peníze a bez jeho podpory by se to zřejmě nepodařilo,“ říká ke vzniku projektu Jarmila Ichová a dodává: „Tankodrom a především místa, kde se bude nyní zasahovat, chceme využít i k výukovým účelům. Naši studenti zde mohou zpracovávat svoje práce, které využijí v rámci Středoškolské odborné činnosti nebo jako maturitní.“
Ačkoli kácení a bagrování může na první pohled vypadat dramaticky, přírodě na tankodromu pomůže. Nezbývá než doufat, že nejde o poslední pokus zachovat v tomto cenném kousku přírody nelesní stanoviště, ale začátek nového trendu, na jehož konci bude tankodrom pestrou mozaikou stanovišť a útočištěm běžných i ohrožených druhů. A že zároveň zůstane oblíbenou rekreační plochou i pro Budějovičáky.
