Na okraji obce Stoklasná Lhota u Tábora byl vybudován poměrně velký nový rybník a tůně. Vodní plochy vznikly především kvůli zadržování vody v krajině.
Stoklasná Lhota je jednou z 15 místních částí města Tábor, od nějž je vzdálena 3,7 km severně. Místo pro vybudování rybníku na okraji Stoklasné Lhoty bylo vybráno kvůli potřebě zadržovat vodu v krajině. V rámci realizace projektu byl vybudován nejen rybník, ale také tůně pro zlepšení retenční schopnosti území a posílení biodiverzity.
Samotná výstavba se skládala z několika na sobě závislých objektů. V ose rybníka byla zřízena stoka pro soustředění napouštěcího průtoku. Dno bylo vyspádováno v mírném sklonu ke stoce. Břehy jsou vysvahovány, díky čemuž jsou vytvořeny vhodné podmínky pro zvýšení biodiverzity na základě mechanických vlastností půdního profilu. Hráz je homogenní a využívá zeminu z prostoru zátopy. Sdružený objekt zahrnuje v sobě vypouštěcí zařízení a vlastní bezpečnostní přeliv.
Požerák, jehož šířka je 0,4 m, je vybaven uzamykatelným ocelovým poklopem a je osazen na betonovém základovém bloku z vodostavebního betonu, který je současně základovou konstrukcí. Pro přístup k požeráku slouží manipulační lávka s oboustranným trubkovým zábradlím. Vodní plocha rybníku je 7100 m2, maximální hloubka 4,6 m. Vytěžená zemina při výstavbě rybníka a tůní je uložena do zemního valu, který je řešen jako hutněný zemní násyp.
Iniciátorem projektu byl Státní pozemkový úřad a obec Tábor. K financování byl využit Program rozvoje venkova. Projekt byl zařazen do 13. ročníku soutěže Má vlast cestami proměn – příběhy domova 2021/2022.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Proměny 2021
Foto: Proměny 2021
