Z celkem 43 projektových lokalit na české straně hranice už pro téměř tři čtvrtiny, tedy 29 z nich, projektanti chystají nebo již dokončili projektovou dokumentaci, která velmi podrobně popisuje, k jakým úpravám na místě dojde. Pro úvodní šestici (Malý Bor, Nové Údolí, Smrkový vrch, Střelecký průsmyk, Pod Skelnou a Devítku) se už vypisují veřejné zakázky na provedení stavebních prací. První „kopnutí do země“ (nebo lépe řečeno vztyčení revitalizační hrázky) se čeká na podzim. Průběžně se vyřizují povolení a upřesňují podmínky, za kterých bude možné revitalizace provádět – své si k tomu řekne jak Státní správa NP Šumava zodpovědná za ochranu přírody, tak vodoprávní a stavební úřady v příslušných obcích a vyjádřit se mohou také místní organizace a spolky.
Posledních 14 lokalit, které na projektovou dokumentaci čekají, bude vysoutěženo a rozděleno mezi projekční firmy během podzimu. Jedná se o lokality, kde se práce budou provádět v druhé polovině projektu, a tak dostanou prioritu až později.
Začátkem června na workshopu v Kašperských horách poskytli pracovníkům NP Šumava a dobrovolníkům experti na ekosystémové služby mnoho cenných rad a doporučení pro měření a vyčíslování konkrétních dopadů projektu z pohledu přínosu revitalizovaných mokřadů pro člověka a společnost.
Během léta se rozběhly i zcela konkrétní práce. Na osmi hektarech byla posekána a odvézena tráva, což zabraňuje zarůstání mokrých luk mladými stromky. Jde o louky pod Dobrou, v okolí Novosvětských slatí, Raškov a nelesní část Nového Údolí. Mokré a rašelinné louky jsou totiž důležitým prvkem mozaiky biotopů, které využívá tetřívek obecný jako tokaniště – a bez sečení by z velké části zarostly.
Od začátku léta až doposud se rovněž nezastavili dobrovolníci, kterých se na 7 akcích zúčastnilo 111. Dobrovolníci velmi pomohli s drobnějšími, ale zato důležitými pracemi na Soumarském rašeliništi, Cikánských slatích, Hučině u Černého kříže a Kepelském Zhůří. Tam všude již revitalizace proběhly v minulosti a bylo třeba pomoci s vyplněním kanálů zeminou, vykopáním mělkých sníženin pro mokřadní vegetaci a vůbec pracemi kvůli zadržování vody.
Na nejzápadnější lokalitě – Gerlově huti u křižovatky silnic Železná ruda-Klatovy a silnice z Hartmanic – aktuálně začínají první práce v terénu. Konkrétně se jedná o prořezávky odvodněných a nyní extrémně zahoustlých mladých smrkových porostů; větší stromy, jedle a listnáče budou ponechány. Cíle prořezávek jsou dva: jednak zpřístupnění lokality pro techniku a pracovníky, kteří provedou revitalizaci (liniové prořezávky podél kanálů, kde jsou na suchých valech smrčky nejhustší), jednak rozvolnění porostů v mokřejších místech. Více světla a více vody podpoří růst rašeliníku, který ve zdejších vysušených smrkových mlazinách momentálně spíše skomírá.
Proběhly tři vlny dotazníkových průzkumů mezi návštěvníky národního parku – návštěvníci odpovídali na otázky, proč na Šumavu jezdía jaké šumavské mokřady navštívili nebo se na ně chystají. Obdobné dotazování proběhne i na konci projektu a pomů vyhodnotit, jak dobře se podařilo naši práci a význam mokřadů veřejnosti vysvětlit.
Sledování projektových lokalit je v plném proudu, každý měsíc jsou odebírány vzorky vody a posílány na chemické rozbory, na vybraných místech jsou instalovány automatické měřiče průtoku a výšky hladiny podzemní vody. Stejně tak je v běhu sledování vegetace a na vybraných plochách jsou sečteny všechny rostliny a změřeno, jakou část stanoviště jednotlivé druhy pokrývají. Rostliny totiž velmi citlivě reagují na změnu vodního režimu, a to jak k lepšímu, tak k horšímu a mohou prozradit mnohé o úspěšnosti projektu.
V druhém zářijovém týdnu se pracovníci projektu zúčastnili cesty za spřátelenými zástupci revitalizačních LIFE projektů v Lotyšsku a Estonsku. Mokřady a rašeliniště jsou v obou zemích emblematickými biotopy, a tak není divu, že i s jejich obnovou mají velké zkušenosti. Během týdenního pobytu získali spoustu nových poznatků, jež se pokusí adaptovat i na poněkud hornatější šumavské prostředí.
Redakčně upraveno
Zdroj: NP Šumava
Zdroj foto: Pixabay